Téma: Krvežíznivá klíšťata

Můžeme rozvoj případné infekce nějak ovlivnit? A proč na někoho „jdou“, a na někoho jiného ne? * Proč patří Česká republika mezi země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy? Prakticky celé území Česka spadá do jejího ohniska, protože u nás máme ideální podmínky pro to, aby virus v naší přírodě dlouhodobě přežíval. To je dáno kombinací několika faktorů: musejí být přítomní jak přenašeči, tedy klíšťata, tak i jejich přirození hostitelé, což jsou typicky drobní hlodavci, kteří potřebují dostatek potravy a vhodné mikroklima. A to všechno u nás najdeme. * Máme tedy více klíšťat než jiné země? Ne nutně více klíšťat, ale máme více případů onemocnění. A to hlavně proto, že je u nás proti klíšťové encefalitidě stále relativně nízká proočkovanost. Alespoň jednu dávku vakcíny má za sebou zhruba 30 % populace, nicméně těch, kteří absolvovali celé základní očkování a pravidelně chodí na přeočkování, a tím pádem jsou opravdu chráněni, je asi jen 20 %. Oproti tomu například v Rakousku proběhla velmi úspěšná očkovací kampaň, díky níž je v současné době naočkováno téměř 90 % populace. Přitom výskyt viru v klíšťatech je tam podobný jako u nás, ovšem nemocných mají jen pár desítek případů ročně. * Dá se vůbec určit, kde je nejvíc klíšťat? To je dost ošemetné, protože statistiky počtu klíšťat v různých zemích nejsou úplně dostupné, a kromě toho se liší množství klíšťat v závislosti na konkrétní lokalitě. Někde může být situace ještě výrazně horší než u nás, například v oblastech ruské tajgy. Uvádí se, že během expedic na Dálný východ, v dobách, kdy se začal objevovat virus klíšťové encefalitidy, měl každý z účastníků expedice po několika kilometrech pochodu v terénu na sobě stovku i více klíšťat. To by se u nás nestalo.

Můžeme rozvoj případné infekce nějak ovlivnit?

A proč na někoho „jdou“, a na někoho jiného ne?

Proč patří Česká republika mezi země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy?

Prakticky celé území Česka spadá do jejího ohniska, protože u nás máme ideální podmínky pro to, aby virus v naší přírodě dlouhodobě přežíval. To je dáno kombinací několika faktorů: musejí být přítomní jak přenašeči, tedy klíšťata, tak i jejich přirození hostitelé, což jsou typicky drobní hlodavci, kteří potřebují dostatek potravy a vhodné mikroklima. A to všechno u nás najdeme.

Máme tedy více klíšťat než jiné země?

Ne nutně více klíšťat, ale máme více případů onemocnění. A to hlavně proto, že je u nás proti klíšťové encefalitidě stále relativně nízká proočkovanost. Alespoň jednu dávku vakcíny má za sebou zhruba 30 % populace, nicméně těch, kteří absolvovali celé základní očkování a pravidelně chodí na přeočkování, a tím pádem jsou opravdu chráněni, je asi jen 20 %. Oproti tomu například v Rakousku proběhla velmi úspěšná očkovací kampaň, díky níž je v současné době naočkováno téměř 90 % populace. Přitom výskyt viru v klíšťatech je tam podobný jako u nás, ovšem nemocných mají jen pár desítek případů ročně.

Vysoká aktivita klíšťat v přírodě bude v příštích dnech ještě narůstat.

Pomáhá tomu kombinace dešťů a následného oteplení. Více v reportáži Událostí na ČT1.

 

 

  • Alena Žákovská vyráží hledat klíšťata se svými studenty každý týden. Naposledy jich kousek od Brna našli za hodinu asi 150.

 

  • Vývoj klíšťat zkoumají vědci v Biologickém centru Akademie věd. V laboratoři objevují látky, které jsou pro jeho život zásadní.

Vývoj nových léků proti viru klíšťové encefalitidy získal české uznání ministra zdravotnictví

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ocenil mimořádné výsledky českého zdravotnického výzkumu. Mezi oceněnými jsou i virologové z Biologického centra AV ČR, Daniel Růžek a Luděk Eyer, kteří převzali čestné uznání za vývoj nových terapeutik proti viru klíšťové encefalitidy a dalším flavivirům, na němž spolupracovali s hlavním řešitelem projektu Radimem Nenckou z Ústavu organické chemie a biochemie.

Na snímku zleva Daniel Růžek a Luděk Eyer.

Slavnostní předání Ceny ministra zdravotnictví za výzkum a vývoj pro rok 2024, které je udělováno za mimořádné výsledky aplikovaného zdravotnického výzkumu dokončeného v roce 2023, se uskutečnilo 11. prosince v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea.

„Je mi nesmírnou ctí, že mohu řešitelům vítězných projektů osobně předat ocenění. Ceny ministra zdravotnictví jsou důkazem, že v České republice vznikají vědecké výsledky světové úrovně. Členům vítězných vědeckých týmů a jejich kolegům blahopřeji a přeji na poli vědeckého bádání i nadále dostatek energie, inspirace, tvůrčího zápalu, vytrvalosti, sil a dalších úspěchů. Věřím, že kvalitní výzkumné projekty, jejichž výsledky přispějí ke zlepšování zdraví a života všech obyvatel a dopomohou k udržení dobrého jména českého zdravotnického výzkumu ve světě, budou vznikat i nadále,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Více o cenách na webu ministerstva zdravotnictví: Ministr Válek ocenil mimořádné výsledky českého zdravotnického výzkumu

Pozvánka na VědaFest 19.6.2024

Zábavná vědecká laboratoř! Největší venkovní populárně naučná akce v ČR je společným projektem vysokých škol, akademických pracovišť a volnočasových institucí již od roku 2011. V Praze Dejvicích se ve středu 19. června 2024 uskuteční od 8:30 do 19 hodin VědaFest – program https://www.vedafest.cz/program/
Biologické centrum AV ČR přiveze téma Paraziti kolem nás

Provedeme Vás fascinujícím světem známých i vzácnějších parazitů. Objasníme jejich vliv na lidské zdraví a představíme způsoby prevence. Milovníkům zvířat nabízíme analýzu trusu na přítomnost parazitů. Přineste vzorek a společně se podíváme na to, co vaše domácí mazlíčky trápí. Chcete také lépe porozumět anatomii a fyziologii živočichů? Pak se neváhejte zapojit do praktické ukázky pitvy myší

Pitvy myší pro návštěvníky od 6. třídy ZŠ:
(v časech 9:00 – 10:30, 11:00 – 12:30, 13:00 – 14:30, 15:00 – 16:30, 17:00 – 18:30)

Workshop: Interaction of viruses on the cellular level of the host

Ve dnech 16. – 17. 5. 2024 se v Brně uskutečnil workshop „Interaction of viruses on the cellular level of the host“. Tohoto workshopu se účastnili odborníci z Biologického centra AV ČR, Masarykovy univerzity a z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Prezentovaly se nových poznatků v oblasti virologie se zaměřením na viry přenášené klíšťaty a komáry.

Daniel Růžek obdržel cenu Akademie věd ČR

Daniel Růžek získal cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých dosáhl s podporou Akademie věd ČR.

Onemocnění covid-19 a klíšťová encefalitida mají výrazný dopad na společnost. Daniel Růžek z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR se významně přičinil o objevy při poznávání patogeneze emergentních virových nákaz a o vývoj nových terapeutických přístupů. Na jeho práci navázal vývoj protilátek proti oběma nákazám. Spolupracoval i s nositelem Nobelovy ceny Charlesem M. Ricem.

„Dovedete si představit, jak stresující bylo prezentovat naše výsledky nobelistovi. O to větší přišla úleva, když je pochválil,“ vzpomněl na počátky spolupráce, která dodnes pokračuje

Ceny Akademie věd ČR a finanční částku, která se s nimi pojí, každoročně získávají vědkyně a vědci, jejichž výzkumy přispívají k prestiži české vědy v mezinárodním měřítku. Udělují se za ukončené vědecké výsledky excelentního a kvalitního výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority, od jejichž prvního zveřejnění nebo realizování neuplynulo více než pět let.

„Ceny Akademie věd dokazují, jak excelentní a důležité výzkumy naši kolegové na pracovištích provádějí,“ vyzdvihla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Zdůraznila, že vědecká kariéra ovšem není vždy snadná: „Dobrodružství vědy často nepřináší okamžité výsledky. Když se ale dostaví, jde o velkou satisfakci.“

“Využití protilátek v léčbě virových nákaz” – přednáška v rámci Týdne Akademie věd ČR

Václav Hönig z Biologického centra AV ČR, v.v.i. (Parazitologický ústav) představí v pátek 10. 11. od 12:00 využití protilátek v léčbě virových nákaz v rámci výzkumného programu Strategie AV21 “Virologie a antivirová terapie”.

Protilátky jsou tělu vlastní molekuly, které nám pomáhají chránit se proti infekčním nákazám. Pokud se tělo s danou infekcí setkává poprvé, účinná hladina protilátek vznikne až po nějaké době od infekce. V tom okamžiku už se ale může daná bakterie, či virus v těle rozšířit natolik, že ji imunitní systém neumí zastavit. Podstatou protilátkové léčby je tedy podání protilátek z vnějšího zdroje co nejdříve po infekci.

V rámci léčby infekčních onemocnění se protilátky používají přes 130 let, metody jejich přípravy se však významně proměňují. Od podání krevního séra od pacienta, který infekci již prodělal, které obsahuje směs protilátek s různou účinnost co do rozpoznání infekce a její likvidace, jsme se posunuli k biotechnologické výrobě konkrétních protilátek, které mají ověřenou účinnost proti danému viru či bakterii.

Na příkladu monoklonálních rekombinantních protilátek proti viru SARS-CoV-2 a viru klíšťové encefalitidy si ukážeme, jak může vývoj moderních terapeutických protilátek vypadat.

Přednáška se koná na Praha 1, Národní 1009/3, v budově Akademie věd ČR, místnost 205. Registrace na akci je k dispozici na webu Týdne AV.

Přednášející

Mgr. Václav Hönig, Ph.D.
Biologický ústav AV ČR
Václav Hönig je členem laboratoře arbovirologie Parazitologického ústavu Biologického centra AVČR v Českých Budějovicích. Jeho hlavním výzkumným zaměřením je ekologie a epidemiologie virů přenášených klíšťaty a komáry.

Výstup za téma Pokročilé metody elektronové mikroskopie pro výzkum virů dr. Vancové

Členové laboratoře elektronové mikroskopie v Českých Budějovicích vám v pěti minutách přiblíží průběh infekce virem SARS-CoV-2 a představí mikroskop, kterým i tak malé objekty jako viry můžeme studovat.