Daniel Růžek obdržel cenu Akademie věd ČR

Daniel Růžek získal cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých dosáhl s podporou Akademie věd ČR.

Onemocnění covid-19 a klíšťová encefalitida mají výrazný dopad na společnost. Daniel Růžek z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR se významně přičinil o objevy při poznávání patogeneze emergentních virových nákaz a o vývoj nových terapeutických přístupů. Na jeho práci navázal vývoj protilátek proti oběma nákazám. Spolupracoval i s nositelem Nobelovy ceny Charlesem M. Ricem.

„Dovedete si představit, jak stresující bylo prezentovat naše výsledky nobelistovi. O to větší přišla úleva, když je pochválil,“ vzpomněl na počátky spolupráce, která dodnes pokračuje

Ceny Akademie věd ČR a finanční částku, která se s nimi pojí, každoročně získávají vědkyně a vědci, jejichž výzkumy přispívají k prestiži české vědy v mezinárodním měřítku. Udělují se za ukončené vědecké výsledky excelentního a kvalitního výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority, od jejichž prvního zveřejnění nebo realizování neuplynulo více než pět let.

„Ceny Akademie věd dokazují, jak excelentní a důležité výzkumy naši kolegové na pracovištích provádějí,“ vyzdvihla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Zdůraznila, že vědecká kariéra ovšem není vždy snadná: „Dobrodružství vědy často nepřináší okamžité výsledky. Když se ale dostaví, jde o velkou satisfakci.“

“Využití protilátek v léčbě virových nákaz” – přednáška v rámci Týdne Akademie věd ČR

Václav Hönig z Biologického centra AV ČR, v.v.i. (Parazitologický ústav) představí v pátek 10. 11. od 12:00 využití protilátek v léčbě virových nákaz v rámci výzkumného programu Strategie AV21 “Virologie a antivirová terapie”.

Protilátky jsou tělu vlastní molekuly, které nám pomáhají chránit se proti infekčním nákazám. Pokud se tělo s danou infekcí setkává poprvé, účinná hladina protilátek vznikne až po nějaké době od infekce. V tom okamžiku už se ale může daná bakterie, či virus v těle rozšířit natolik, že ji imunitní systém neumí zastavit. Podstatou protilátkové léčby je tedy podání protilátek z vnějšího zdroje co nejdříve po infekci.

V rámci léčby infekčních onemocnění se protilátky používají přes 130 let, metody jejich přípravy se však významně proměňují. Od podání krevního séra od pacienta, který infekci již prodělal, které obsahuje směs protilátek s různou účinnost co do rozpoznání infekce a její likvidace, jsme se posunuli k biotechnologické výrobě konkrétních protilátek, které mají ověřenou účinnost proti danému viru či bakterii.

Na příkladu monoklonálních rekombinantních protilátek proti viru SARS-CoV-2 a viru klíšťové encefalitidy si ukážeme, jak může vývoj moderních terapeutických protilátek vypadat.

Přednáška se koná na Praha 1, Národní 1009/3, v budově Akademie věd ČR, místnost 205. Registrace na akci je k dispozici na webu Týdne AV.

Přednášející

Mgr. Václav Hönig, Ph.D.
Biologický ústav AV ČR
Václav Hönig je členem laboratoře arbovirologie Parazitologického ústavu Biologického centra AVČR v Českých Budějovicích. Jeho hlavním výzkumným zaměřením je ekologie a epidemiologie virů přenášených klíšťaty a komáry.

Výstup za téma Pokročilé metody elektronové mikroskopie pro výzkum virů dr. Vancové

Členové laboratoře elektronové mikroskopie v Českých Budějovicích vám v pěti minutách přiblíží průběh infekce virem SARS-CoV-2 a představí mikroskop, kterým i tak malé objekty jako viry můžeme studovat.

Vědci objevili vzácné protilátky, které blokují všechny varianty SARS-CoV-2

Výstup za řešitele prof. RNDr. Daniela Růžka, Ph.D.

Více než deset milionů sekvencí koronaviru SARS-CoV-2 musel prozkoumat mezinárodní tým vědců, aby našel univerzální slabiny koronavirů, které se nemění ani s častými mutacemi a vznikem nových variant. Analýzou vzorků od pacientů se pak podařilo odhalit vzácné protilátky, které blokují všechny dosud známé varianty SARS-CoV-2, ale i ostatní lidské koronaviry, a jsou tak připraveny i na další možné budoucí mutace. Na vývoji protilátek se podíleli vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, Českého centra pro fenogenomiku Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Objev byl zveřejněný na konci ledna v časopise Science Immunology.

Human neutralizing antibodies to cold linear epitopes
and subdomain 1 of the SARS-CoV-2 spike glycoprotein

Virologie a antivirová terapie

V roce 2021 bylo zahájeno řešení výzkumného programu Virologie a antivirová terapie v rámci Strategie AV 21. Koordinaci programu zajišťuje Biologické centrum v čele s prof. RNDr. Danielem Růžekem, Ph.D. Virologie je jednou ze základních biologických disciplín, jejíž význam dlouhodobě narůstá. Neustále se objevují nové viry, které jsou významné nejen z hlediska medicínského, ale i veterinárního a zemědělského. Z nedávné doby lze zmínit epidemie horečky Ebola, onemocnění způsobené virem Zika, SARS či aktuálně COVID-19. Výskyt nových virů a změny v chování klasických virových patogenů zesiluje probíhající globalizace a klimatická změna. Virologický výzkum je však v České republice roztříštěný na několika pracovištích a zabývá se jím jen několik týmů, které ale dosáhly pozoruhodných úspěchů a jsou viditelné i v celosvětovém měřítku. Cílem programu je tak podporovat stávající virologický výzkum a směrovat jej k aktuálním výzvám. Stejný důraz klademe na spolupráci a synergii stávajících virologických týmů, sdílení materiálu a metodického a technologického zázemí. Zároveň posilujeme možnosti efektivního zavádění nových poznatků do praxe.

ROSTLINNÉ VIRY # NA MINUTU

Výstup za řešitele prof. Ing. Josefa Špaka, DrSc.