Výzkumná zpráva – Výsledky rozšířeného výzkumu ichtyofauny jezer Laka a Čertovo včetně přilehlých toků

Výstup za řešitele RNDr. Petra Blabolila, Ph.D. 

Úvod
Na základě žádosti k uskutečnění průzkumu „Rozšíření výzkumu ichtyofauny jezer Laka a Čertovo včetně přilehlých toků“, který byl schválen a dne 1. února 2021 vydáno rozhodnutí SZ NPS 00674/2021/3 – NPS 00990/2021 povolující výjimku podle ustanovení § 56 odst. 1 ZOPK ze zákazu u zvláště chráněných druhů živočichů uvedeného v ustanovení § 50 odst. 2 ZOPK, a to ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů – bobra evropského (Castor fiber), vranky obecné (Cottus gobio) a tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) jejich rušením, a podle ustanovení § 43 odst., byl ve dnech 3. až 5. května 2021 proveden průzkum ichtyofauny jezer Laka a Čertovo spolu s propojenými toky.
Průzkum byl proveden v souladu se schématem uvedeným v žádosti. Zvoleny byly výhradně neinvazivní metody detekce ryb vylučující negativní vlivy. K přímému odlovu byl použit elektrický agregát a v litorálu jezera Laka instalovány živochytné pasti.

Výstava “Bez půdy to nepůjde” již opět putuje.

Bez půdy to nepůjde

Výstava velkoformátových panelů „Bez půdy to nepůjde“, která byla představena v loňském roce a prezentována na několika vybraných lokalitách (náměstí České Budějovice, zámek Ohrada u Hluboké n. V., Skalní mlýn v Moravském krasu aj.) zahájila po rozvolnění opatření souvisejících s covidem-19 letošní putování. Po 4 týdnech vystavení v Českém Krumlově na lukrativní lokalitě v Jelení zahradě v blízkosti Plášťového mostu, kdy ji shlédli přinejmenším stovky zájemců, byla převezena na neméně zajímavé místo na „parkán“ v Prachaticích. Výstava je  umístěna v bezprostřední blízkosti historického centra a je zde opět předpoklad vysoké návštěvnosti, jak místních obyvatel, tak turistů. Výstava je několika formami (plakátky, článek v místních novinách aj.) vhodně podporována a prezentována vedením města Prachatice.  V červenci se výstava přesune do Vimperka a dále v srpnu do Třeboně na celostátní výstavu Země živitelka v Č. Budějovicích, do Vodňan a na další lokality. K výstavě je pro vážnější zájemce o problematiku půdy, jejího využívání a potřebě ochrany apod. k dispozici „průvodce“ výstavou, jenž na 77 stranách shrnuje podstatné informace o půdě v České republice i ve světě. Během expozice výstavy zajišťují pracovníci Ústavu půdní biologie BC ve vybraných dnech informační a poradenskou službu přímo u výstavních panelů.

prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc., hlavní autor výstavy a tištěného průvodce

miloslav.simek@nullbc.cas.cz

Prachatice

Prachatice

 

Prachatice

Prachatice

Český Krumlov

Český Krumlov

Dosavadní výstupy

Cílem projektu je porovnání společenstev vodního hmyzu v různých typech stojatých vod s důrazem na intenzitu a charakter ovlivnění člověkem. Stojaté vody (zejm. rybníky, pískovny a nivní tůně) jsou u nás často ovlivněny lidskou činností např. eutrofizací, chemickým znečištěním nebo špatným hospodařením. Vodní hmyz patří mezi nápadné obyvatele těchto biotopů a může sloužit jako indikátor jejich stavu a v širším kontextu i stavu okolní krajiny. Dalším cílem je také zahájení budování informační platformy pro nalezení vhodného managementu s cílem zachovat resp. navrátit ohrožené druhy vodního hmyzu do české krajiny, jakým je například vzácný a ohrožený potápník dvojčárý (Graphoderus bilineatus).

Dosavadní výstupy aktivity za řešitele RNDr. Ing. Vojtěcha Koláře:


Českobudějovický denik.cz:  Jak Calla chránila pískovny v roce 2020






Dosavadní výstupy

Pokračujeme ve studiu unikátních jezerních ekosystémů, které vznikly zatopením důlních jam po ukončení povrchové těžby hnědého uhlí. Aktuálně se zaměřujeme zejména na hrozby, které u sledovaných ekosystémů představují výskyt sinic vázaných na podmínky nízké úživnosti, zavlečení invazních druhů a dopady lidských činností, jako je například rekreační rybolov, které mohou ovlivnit stabilitu těchto systémů.

Navzdory nízké úživnosti, která je z pohledu udržení vysoké kvality vody žádoucím stavem, byl v jezerech Most a Medard potvrzen výskyt sinice Planktothrix rubescens. Jedná se o potenciálně nebezpečný druh sinice, který je v mnoha aspektech odlišný od ostatních druhů tvořících toxické vodní květy. P. rubescens produkuje toxické látky (zejména microcystiny), které představují vážnou ekologickou hrozbu a mohou toxicky působit na vodní organismy i člověka. Ke zvýšené tvorbě vodních květů a šíření této sinice přispívá i globální změna klimatu, která se projevuje nárůstem teplot, prodloužením vegetační sezóny a zesílením teplotní stratifikace.

Sledování vývoje rybích společenstev představujících nejvyšší trofické úrovně ekosystémů důlních jezer ukazuje, že postupem času dochází k žádoucímu snižování celkové početnosti a biomasy, ustálení počtu druhů a stabilizaci zastoupení výhradních dravců jako je štika a sumec, a potenciálních dravců jako je okoun. Z pohledu typologie rybích obsádek, tak vznikají jedinečné okouno-štikové a síhové systémy, které v eutrofních systémech našich nádrží a ohospodařovaných rybnících nemají obdoby. Modelování dopadů rekreačního rybolovu, ale jednoznačně ukazuje, že by tyto unikátní systémy byly rychle rozvráceny, pokud by byly zpřístupněny rekreačnímu rybolovu za obecně provozovaných podmínek.

Dosavadní výstupy aktivity za řešitele RNDr. Jiřího Peterku, Ph.D.

Peterka J. (2021) Komplexní průzkum rybí obsádky jezera Most v roce 2020. Zpráva HBÚ BC AVČR, v.v.i. pro PKÚ, s.p., 43 str.

Peterka J. (2021) Komplexní průzkum rybí obsádky jezera Chabařovice v roce 2020. Zpráva HBÚ BC AVČR, v.v.i. pro PKÚ, s.p., 43 str.

Peterka J., Hejzlar J., Nedoma J., Znachor P., Seďa J. (2021) Hydrobiologický monitoring jezera Medard v roce 2020. Zpráva HBÚ BC AVČR, v.v.i. pro SU, a.s., 69 str.

Článek pro časopis Živa:

Ryby v rekultivovaných důlních jámách – udržení kvality vody a socioekonomický rozvoj / Fish in Revitalized Mining Pits – Maintaining Water Quality and Socio-economic Development

Povrchová těžba hnědého uhlí znamená značný zásah do přírodního prostředí. K zahlazení napáchaných škod se využívá hydrická varianta rekultivací, kdy z lomů vznikají jezera. V těchto jezerech navrhujeme realizovat typologicky korektní rybí obsádky síhového typu. V příspěvku pak popisujeme výhody těchto obsádek ve vazbě na udržení vysoké kvality vody vzniklých jezer i jejich socioekonomický rozvoj.

Letecký pohled na jezero Medard v průběhu napouštění, které probíhalo mezi lety 2008–16. V prvních dvou letech bylo realizováno samovolným nastoupáním vody po ukončení čerpání důlní vody přímo z dolu. Od r. 2010 projekt přešel do fáze napouštění z řeky Ohře, jež se provádělo pouze v období s odpovídající kvalitou vody a tehdy, pokud to stav vody v řece umožňoval. V pozadí město Sokolov. Foto P. Znachor

Charakteristická šroubovice jikerného pásu okouna říčního (Perca fluviatilis) zavěšená na zatopené vegetaci dokazuje úspěšné tření tohoto druhu v podmínkách jezera Most. Jezero vzniklo jako projekt rekultivace v místě bývalého hnědouhelného dolu Ležáky. Foto J. Peterka

Znázornění hlavních rozdílů mezi eutrofní přehradní nádrží (vlevo) a oligo­trofním důlním jezerem (vpravo). Pro zjednodušení procesů jsou srovnávány rozlohou a hloubkou stejně velká vodní tělesa. Značná rozloha povodí s množstvím sídel a zemědělské činnosti má u přehradních nádrží za následek silné zatížení živinami.

Hodnocení rybího společenstva metodou komplexního průzkumu spočívá v získání vzorků ze všech podstatných habitatů jezera různými lovnými prostředky – základem je vždy sonarový průzkum a odlovy tenatovými sítěmi, doplněné většinou i odlovy sítěmi zátahovými a vlečnými nebo o elektro­lovy, a v odhadu složení rybí obsádky váženým způsobem s použitím relativní významnosti jednotlivých stanovišť a relativní početnosti nebo biomasy ryb v těchto stanovištích.

Typologie středoevropských jezer podle složení biomasy ichtyocenóz. Upraveno s použitím výsledků pracovní skupiny Lake Fish Monitoring Group (Kubečka a Peterka 2009)

Jedinec sumce velkého (Silurus glanis) odpočívající v zatopeném keři v jezeře Most. Na jednotlivých větvích jsou patrné shluky mlže slávičky mnohotvárné (Dreissena polymorpha), v České republice nepůvodního a velmi účinného filtrátora vody. Foto J. Peterka

Značně strukturovaná příbřežní zóna jezera Most s bohatými porosty submerzní makrovegetace. V důlních jezerech s vysokou průhledností vody se s makrofyty setkáváme do hloubek i přes 10 m. Foto J. Peterka

Zpracování úlovku na jezeře Medard, dřívějšího lomu Medard-Libík. Každá ryba je změřena, zvážena, určena do druhu a zjištěno její pohlaví. U daného množství jedinců se odebírají vzorky potravy a šupin k určení stáří. Foto J. Peterka

Souborové přílohy