NEZkreslená věda IX – Biodiverzita

Nejnovější díl NEZkreslené vědy se věnuje dopadům zemědělství na biodiverzitu krajiny. Odborným garantem dílu jsou Mgr. Alena Fornůsková, Ph.D., a doc. Ing. Martin Šálek, Ph.D. z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

 

Pozvánka na Dny otevřených dveří 2024

Dny otevřených dveří ve Sbírce vodních a mokřadních rostlin Botanického ústavu AV ČR, v.v.i. proběhnou od čtvrtka 23. května do soboty 25. května a letos budou doprovázeny panelovou výstavou Rostliny a cukry. Pro návštěvníky bude po dobu Dnů otevřených dveří připraven zábavně vzdělávací program na téma cukry v rostlinách, na kterém se budou v letošním roce spolupodílet i naši kolegové z vědeckých oddělení.

Po dobu konání Dnů otevřených dveří bude zahrada volně přístupná od 9:00 do 18:00. Na každou lichou hodinu je plánována komentovaná prohlídka zahrady s průvodcem.

Větší skupiny zájemců o prohlídku si mohou rezervovat konkrétní čas dle potřeby na e-mailové adrese: jana.navratilova@nullibot.cas.cz, nebo na telefonu: 384721156. Během dnů otevřených dveří jsou vstup do zahrady i komentované prohlídky zahrady zdarma. V jiné dny se řídí platným ceníkem. Na místě je možné zakoupit přebytky některých pěstovaných rostlin.

Divocí kopytníci pečují o krajinu – rozhovor s Miloslavem Jirků

Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy velkých býložravců, který začátkem letošního roku certifikovalo Ministerstvo životního prostředí ČR. „Tyto kopytníky považuji za ekosystémové inženýry, kteří v pastevních rezervacích příznivě ovlivňují přírodu,“ říká první autor metodiky Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Celý rozhovor s Miloslavem Jirků pro časopis Vesmír.

City Nature Challenge České Budějovice

Mezi 26. a 29. dubnem se České Budějovice utkají již potřetí v celosvětové výzvě City Nature Challenge. Zapojte se i Vy! Je to snadné – jděte ven, foťte jakékoli volně žijící organismy a svá pozorování nahrajte do aplikace iNaturalist.

V Českých Budějovicích by chtěl žít každý! Pojďme ukázat světu, že máme krásnou, pestrou a rozmanitou přírodu. Zapojit se můžete i Vy! Mezi 26. a 29. dubnem foťte přírodu ve svém okolí, na zahradě, v parku, na louce nebo v lese na území Českých Budějovic a přilehlých obcí. Svá pozorování nahrávejte do aplikace iNaturalist.

Výzvu City Nature Challenge v Českých Budějovicích organizuje Biologické centrum Akademie věd ČR. Globálně ji koordinuje Kalifornská akademie věd v San Francisku a Přírodovědné muzeum v Los Angeles. V soutěži City Nature Challenge jde městům o to, kdo zapojí nejvíce lidí, získá nejvíce pozorování a nejvíce pozorovaných druhů organismů.

V roce 2023 se zapojilo 482 měst ze 46 zemí a během čtyřdenní akce zaznamenalo více než 66 tisíc lidí více než 1,8 milionu pozorování. V České republice v roce 2024 soutěží Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice a poprvé Ostrava.

Více na https://cb.citynaturechallenge.cz/

Den Země v Písku

Přijďte oslavit Den Země v Písku! Na akci nebude chybět ani Mobilní laboratoř Biologického centra AV ČR.

Letošním tématem oslav Dne Země v Písku je VODA. Akce proběhne v pátek 19. a sobotu 20. dubna 2024 v Městské knihovně Písek, na Alšovo a Havlíčkovo náměstí.

V Mobilní laboratoři Biologického centra AV ČR odhalíte tajemství života ve vodních ekosystémech, seznámíte se s kvalitou vody z řeky a té, kterou pijeme doma.  Odhalíme vám projekty místních studentů základních i středních škol, kteří chtějí přispívat k citlivějšímu přístupu k přírodě, ve které žijeme.

Můžete se zapojit do Eko workshopů, navštívit některou ze zajímavých besed nebo výstav, užít si příjemný večer při prezentacích aktivních lidí na PechaKucha Night. Přijďte se s námi také pobavit na koncertech či divadle, ochutnat místní produkty na jarmarku, nebo zjistit, jak fungují společnosti města Písku, jejichž činnost se životního prostředí bezprostředně dotýká. Hlavním organizátorem je sdružení Aktivní Písek.

 

Je nutné lépe hospodařit s vodou, zásadní změny ale nepřichází. Rozhovor pro Český rozhlas České Budějovice

S vodou v české krajině je to rok od roku složitější. Je jí k dispozici míň, kvalita se zhoršuje. V pořadu Přímá řeč o tom mluvili Jan Potužák z Povodí Vltavy a Jiří Peterka z hydrobiologického ústavu Biologické centrum AVČR. Recepty, jak lépe a efektivněji s vodou hospodařit, jsou přitom podle nich známé.

 

Je nutné lépe hospodařit s vodou, změny ale nepřichází. U nás se pořád hledají kličky, říká vědec | České Budějovice (rozhlas.cz)

 

Skvělý lovec a rodič, problematický partner – životní strategie ledňáčka říčního

Výstup za řešitele doc. RNDr. Martina Čecha, Ph.D.

Žijí naplno, úspěšně loví překvapivě velké ryby a mají precizně propracovaný systém krmení mláďat. Někteří samci pečují souběžně o více hnízd. Pokud se to však jejich partnerky dozvědí, často taková polygamie skončí rodinnou tragédií. Ledňáčci zkrátka vedou život na hraně.

Článek o životní strategii ledňáčka říčního v novém čísle časopisu Vesmír.

Skvělý lovec a rodič, problematický partner – Časopis Vesmír (vesmir.cz)

Den vody pro školy na Biologickém centru

V pátek 22. března proběhl na Biologickém centru Den vody. Program vytvořený přímo pro školy v Českých Budějovicích, který měl za cíl studentům ukázat vlastnosti vody, život v ní i fungovaní celých ekosystémů.

Žáci ze 6 základních škol v pátek navštívili Biologické centrum, kde pro ně vědci připravili naučný program, který je měl seznámit s vodou. Od úvodní přednášky, po odebírání vzorků, ověřování tvrdosti vody až po pohled do světa řas…takový byl Den vody na Biologickém centru, do kterého se s námi zapojila i Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity.

Fotografie z akce najdete:

https://eu.zonerama.com/BiologickecentrumAVCRvvi/Album/11231502

 

 

.           

 

 

Návrat zubrů na Lipensko

Na Lipensko se vrátili zubři. Jde o geneticky různorodé stádo z několika českých chovů. Dokud je lidé nevyhubili, žila tato největší evropská zvířata v české přírodě volně. Teď je lidé z organizace Česká krajina vypouští alespoň do oplocených rezervací. Jejich přítomnost bude mít pozitivní vliv na život rostlin i dalších živočichů.

Nový chov zubrů je jen kousek od Lipenské přehrady. Ještě před pár lety to bylo golfové hřiště, dnes rezervace. První kusy zubrů tam farmáři přivezli teprve před několika dny. Přesto, že jde o oblíbené místo turistů, najde se tam klidné místo daleko od lidí.

Dvě mladé samice se teď sžívají se stádem divokých koní. „Většinou se ze začátku držely v houštinách, měly strach. Postupně chodí na pastvu,“ řekla vedoucí provozu Jihočeské ekofarmy Martina Beranová.

„Pokud chceme udržet druhově pestrá luční společenstva, tak tam všude potřebujeme velké kopytníky, protože (zubři) to zvládnou přirozeně a velmi levně,“ uvedl biolog z Biologického centra Akademie věd Miloslav Jirků.

Zubři si dokáží poradit i s hustým křovím. Podle biologa svým pohybem v křoví vytvoří cestičky. Už za rok by tak mohly vzniknout cesty, díky kterým se do přírody vrátí i koroptve, křepelky nebo zajíci.

V Česku je celkem patnáct rezervací, ve kterých se přirozeně pasou tři klíčové druhy velkých kopytníků  divocí koně, zubři ale i zpětně šlechtění pratuři. Z toho jenom čtvrtina obor je na státních nebo obecních pozemcích.

„Zmapovat soukromé vlastníky je velmi důležité, stát ani jiné veřejné instituce nemají dostatek souvislých pozemků,“ uvedl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. „Jsou to divoká zvířata, a divoká by měla zůstat. Takže sem chodíme akorát na kontroly,“ popsala Beranová.

Další rezervace, kde by mohli žít zubři, divocí koně, ale i pratuři, by mohly být nedaleko. Ochranáři je plánují na Šumavě nebo ve vojenském újezdu Boletice.

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci.

„Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace velkých kopytníků tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR.

Právě rozsáhlé vědecké výzkumy, které se v rezervaci od počátku jejího vzniku realizují, ukázaly, jak účinným nástrojem je přirozená pastva velkých býložravců v péči o krajinu. Nejlépe to ilustrují rostoucí počty nejvzácnější rostliny na území pastevní rezervace, ohroženého hořce křížatého. Počty jeho semenáčků vzrostly díky pastvě velkých kopytníků na sledované části území za sedm z let z pouhých 55 na 3109 rostlinek. „Na několika místech jsme napočítali více než sto semenáčů, v jednom případě dokonce přes tři sta,“ popisuje průběh posledního sčítání Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. K podobně rychlé obnově populace došlo díky velkým kopytníkům také u nejvzácnějšího druhu motýla v rezervaci, modráska hořcového Rebelova. Jeho počty se zvýšily o 1700 procent.

Foto zubra: Michal Köpping

Foto hrotnatky neočekávané: Petr Jan Juračka

Díky výborným výsledkům v péči o krajinu i atraktivní kombinaci s velkými kopytníky se milovická rezervace stala součástí oficiálního programu českého předsednictví v EU i předních mezinárodních vědeckých konferencí pořádaných v posledních letech v České republice. „Milovice jsou mezinárodně nejznámější projekt tohoto typu u nás. Právě o návštěvu Milovic se zajímalo zdaleka nejvíce účastníků mezinárodní biogeografické konference pořádné v lednu v Praze,“ potvrdil David Storch z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Velký zájem vědců podle něj dokumentuje také to, že se ve vědecké sféře věnuje velkým býložravcům a jejich vlivu na ekosystémy stále větší pozornost.

Právě uznání vědecké komunity je spolu s řadou prestižních ocenění satisfakcí pro milovickou rezervaci, která jako první svého druhu v České republice musela překonávat řadu nesnází a nepochopení. „Velmi nás těší, že se z původně okrajového, alternativního tématu stal během deseti let existence milovické rezervace jeden hlavních proudů v ochraně přírody. Zatím alespoň na mezinárodní úrovni. I díky tomu se z milovické rezervace stala výkladní skříň české ochrany přírody směrem předním vědeckým a ochranářským kapacitám ze zahraničí. To, že je na mezinárodních konferencích při nabídce těch nejvyhlášenějších přírodních lokalit z celé České republiky největší zájem právě o milovickou rezervaci, nás nesmírně těší,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Kromě dvou světových unikátů je milovická rezervace jedinečná v několika ohledech i na národní úrovni. Je první a s rozlohou 350 hektarů největší rezervací velkých kopytníků v Česku. Rezervace je domovem největšího tuzemského stáda zubra evropského. Národní přírodní památka Mladá, v níž se pastevní rezervace nachází, je zároveň největším souvislým krajinným celkem rovinaté nížiny v Česku, pokrytým přírodě blízkými suchými loukami a lesy.

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina . 

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Nadace Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.