Den Země v Písku

Přijďte oslavit Den Země v Písku! Na akci nebude chybět ani Mobilní laboratoř Biologického centra AV ČR.

Letošním tématem oslav Dne Země v Písku je VODA. Akce proběhne v pátek 19. a sobotu 20. dubna 2024 v Městské knihovně Písek, na Alšovo a Havlíčkovo náměstí.

V Mobilní laboratoři Biologického centra AV ČR odhalíte tajemství života ve vodních ekosystémech, seznámíte se s kvalitou vody z řeky a té, kterou pijeme doma.  Odhalíme vám projekty místních studentů základních i středních škol, kteří chtějí přispívat k citlivějšímu přístupu k přírodě, ve které žijeme.

Můžete se zapojit do Eko workshopů, navštívit některou ze zajímavých besed nebo výstav, užít si příjemný večer při prezentacích aktivních lidí na PechaKucha Night. Přijďte se s námi také pobavit na koncertech či divadle, ochutnat místní produkty na jarmarku, nebo zjistit, jak fungují společnosti města Písku, jejichž činnost se životního prostředí bezprostředně dotýká. Hlavním organizátorem je sdružení Aktivní Písek.

 

Je nutné lépe hospodařit s vodou, zásadní změny ale nepřichází. Rozhovor pro Český rozhlas České Budějovice

S vodou v české krajině je to rok od roku složitější. Je jí k dispozici míň, kvalita se zhoršuje. V pořadu Přímá řeč o tom mluvili Jan Potužák z Povodí Vltavy a Jiří Peterka z hydrobiologického ústavu Biologické centrum AVČR. Recepty, jak lépe a efektivněji s vodou hospodařit, jsou přitom podle nich známé.

 

Je nutné lépe hospodařit s vodou, změny ale nepřichází. U nás se pořád hledají kličky, říká vědec | České Budějovice (rozhlas.cz)

 

Skvělý lovec a rodič, problematický partner – životní strategie ledňáčka říčního

Výstup za řešitele doc. RNDr. Martina Čecha, Ph.D.

Žijí naplno, úspěšně loví překvapivě velké ryby a mají precizně propracovaný systém krmení mláďat. Někteří samci pečují souběžně o více hnízd. Pokud se to však jejich partnerky dozvědí, často taková polygamie skončí rodinnou tragédií. Ledňáčci zkrátka vedou život na hraně.

Článek o životní strategii ledňáčka říčního v novém čísle časopisu Vesmír.

Skvělý lovec a rodič, problematický partner – Časopis Vesmír (vesmir.cz)

Den vody pro školy na Biologickém centru

V pátek 22. března proběhl na Biologickém centru Den vody. Program vytvořený přímo pro školy v Českých Budějovicích, který měl za cíl studentům ukázat vlastnosti vody, život v ní i fungovaní celých ekosystémů.

Žáci ze 6 základních škol v pátek navštívili Biologické centrum, kde pro ně vědci připravili naučný program, který je měl seznámit s vodou. Od úvodní přednášky, po odebírání vzorků, ověřování tvrdosti vody až po pohled do světa řas…takový byl Den vody na Biologickém centru, do kterého se s námi zapojila i Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity.

Fotografie z akce najdete:

https://eu.zonerama.com/BiologickecentrumAVCRvvi/Album/11231502

 

 

.           

 

 

Návrat zubrů na Lipensko

Na Lipensko se vrátili zubři. Jde o geneticky různorodé stádo z několika českých chovů. Dokud je lidé nevyhubili, žila tato největší evropská zvířata v české přírodě volně. Teď je lidé z organizace Česká krajina vypouští alespoň do oplocených rezervací. Jejich přítomnost bude mít pozitivní vliv na život rostlin i dalších živočichů.

Nový chov zubrů je jen kousek od Lipenské přehrady. Ještě před pár lety to bylo golfové hřiště, dnes rezervace. První kusy zubrů tam farmáři přivezli teprve před několika dny. Přesto, že jde o oblíbené místo turistů, najde se tam klidné místo daleko od lidí.

Dvě mladé samice se teď sžívají se stádem divokých koní. „Většinou se ze začátku držely v houštinách, měly strach. Postupně chodí na pastvu,“ řekla vedoucí provozu Jihočeské ekofarmy Martina Beranová.

„Pokud chceme udržet druhově pestrá luční společenstva, tak tam všude potřebujeme velké kopytníky, protože (zubři) to zvládnou přirozeně a velmi levně,“ uvedl biolog z Biologického centra Akademie věd Miloslav Jirků.

Zubři si dokáží poradit i s hustým křovím. Podle biologa svým pohybem v křoví vytvoří cestičky. Už za rok by tak mohly vzniknout cesty, díky kterým se do přírody vrátí i koroptve, křepelky nebo zajíci.

V Česku je celkem patnáct rezervací, ve kterých se přirozeně pasou tři klíčové druhy velkých kopytníků  divocí koně, zubři ale i zpětně šlechtění pratuři. Z toho jenom čtvrtina obor je na státních nebo obecních pozemcích.

„Zmapovat soukromé vlastníky je velmi důležité, stát ani jiné veřejné instituce nemají dostatek souvislých pozemků,“ uvedl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. „Jsou to divoká zvířata, a divoká by měla zůstat. Takže sem chodíme akorát na kontroly,“ popsala Beranová.

Další rezervace, kde by mohli žít zubři, divocí koně, ale i pratuři, by mohly být nedaleko. Ochranáři je plánují na Šumavě nebo ve vojenském újezdu Boletice.

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci.

„Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace velkých kopytníků tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR.

Právě rozsáhlé vědecké výzkumy, které se v rezervaci od počátku jejího vzniku realizují, ukázaly, jak účinným nástrojem je přirozená pastva velkých býložravců v péči o krajinu. Nejlépe to ilustrují rostoucí počty nejvzácnější rostliny na území pastevní rezervace, ohroženého hořce křížatého. Počty jeho semenáčků vzrostly díky pastvě velkých kopytníků na sledované části území za sedm z let z pouhých 55 na 3109 rostlinek. „Na několika místech jsme napočítali více než sto semenáčů, v jednom případě dokonce přes tři sta,“ popisuje průběh posledního sčítání Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. K podobně rychlé obnově populace došlo díky velkým kopytníkům také u nejvzácnějšího druhu motýla v rezervaci, modráska hořcového Rebelova. Jeho počty se zvýšily o 1700 procent.

Foto zubra: Michal Köpping

Foto hrotnatky neočekávané: Petr Jan Juračka

Díky výborným výsledkům v péči o krajinu i atraktivní kombinaci s velkými kopytníky se milovická rezervace stala součástí oficiálního programu českého předsednictví v EU i předních mezinárodních vědeckých konferencí pořádaných v posledních letech v České republice. „Milovice jsou mezinárodně nejznámější projekt tohoto typu u nás. Právě o návštěvu Milovic se zajímalo zdaleka nejvíce účastníků mezinárodní biogeografické konference pořádné v lednu v Praze,“ potvrdil David Storch z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Velký zájem vědců podle něj dokumentuje také to, že se ve vědecké sféře věnuje velkým býložravcům a jejich vlivu na ekosystémy stále větší pozornost.

Právě uznání vědecké komunity je spolu s řadou prestižních ocenění satisfakcí pro milovickou rezervaci, která jako první svého druhu v České republice musela překonávat řadu nesnází a nepochopení. „Velmi nás těší, že se z původně okrajového, alternativního tématu stal během deseti let existence milovické rezervace jeden hlavních proudů v ochraně přírody. Zatím alespoň na mezinárodní úrovni. I díky tomu se z milovické rezervace stala výkladní skříň české ochrany přírody směrem předním vědeckým a ochranářským kapacitám ze zahraničí. To, že je na mezinárodních konferencích při nabídce těch nejvyhlášenějších přírodních lokalit z celé České republiky největší zájem právě o milovickou rezervaci, nás nesmírně těší,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Kromě dvou světových unikátů je milovická rezervace jedinečná v několika ohledech i na národní úrovni. Je první a s rozlohou 350 hektarů největší rezervací velkých kopytníků v Česku. Rezervace je domovem největšího tuzemského stáda zubra evropského. Národní přírodní památka Mladá, v níž se pastevní rezervace nachází, je zároveň největším souvislým krajinným celkem rovinaté nížiny v Česku, pokrytým přírodě blízkými suchými loukami a lesy.

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina . 

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Nadace Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

Rozhovor s půdním biologem Miloslavem Šimkem pro Český rozhlas

Profesor Miloslav Šimek, který loni obdržel cenu předsedkyně Akademie věd ČR za propagaci a popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, mluvil v rozhovoru  o sedmi principech péče o půdu.

 

Záznam rozhovoru si můžete pustit zde:

Než znovu zasejete do skleníku saláty, kedlubny a rajčata, vyměňte uvnitř zem, radí půdní biolog | České Budějovice (rozhlas.cz)

 

Rybí společenstvo vodní nádrže Láz v Brdech v roce 2020

Výstup za řešitele RNDr. Petra Blabolila, Ph.D.

Cílem studie bylo provést odlovy tenatovými sítěmi ve všech habitatech nádrže ke zjištění druhového složení, relativní početnosti a biomasy, velikostního a věkového složení společenstva ryb. Dále vyhodnotit aktuální ekologický potenciál a diskutovat rozdíly oproti předchozím studiím.

Rybí společenstvo vodní nádrže Láz v Brdech v roce 2020

 

Kurz je určen všem zájemcům o půdu: zahrádkářům, pěstitelům a dalším uživatelům půdy, jimž záleží na tom, aby hospodařili správně a aby svým konáním půdu nepoškozovali. Zkušenosti totiž ukazují, že mnozí z nás mají o půdě velmi povrchní informace a že dokonce mohou, byť takzvaně v dobré víře, půdě svým konáním půdě ubližovat.

 

V průběhu kurzu se účastníci seznámí zejména:

· se stavbou a organizací půdy a jejími základními složkami

· s hlavními funkcemi půdy

· se stavem půd v České republice (orientačně)

· s využitím půd pro pěstování hlavních plodin (orientačně)

· s biologickou složkou půdy a jejím významem

· s problematikou organické hmoty v půdě a jejím významu pro půdu

· s chováním živin v půdě a související problematikou hnojení

· s fyzikálními a chemickými vlastnostmi půdy

· s vodním režimem půd a jeho významem.

Absolventi kurzu získají informace a zlepší své znalosti o tom, jak se má a jak je třeba hospodařit, aby se nezhoršovala kvalita půd a aby se udržovala či dokonce zlepšovala úrodnost půd. Kromě povšechných informací o půdách a jejich stavu v České republice se kurz soustředí zejména na praktické konání, na to, jak každý může o půdu pečovat a využívat ji smysluplně na své zahrádce či na poli. K probírané problematice obdrží účastníci kurzu písemné materiály a informační brožuru.

Termíny a doba a místo konání kurzu:

Kurz se bude skládat ze tří až čtyř (podle zájmu) dvouhodinových setkání. Přihlášení zájemci se poprvé sejdou 5. 3. 2023 v 15 hodin, další možné termíny jsou 12., 19. a 26. 3. 2024 (nebo dle domluvy účastníků). Kurz je zdarma.

Kurz se bude konat v prostorách návštěvnického centra na adrese: Ústav půdní biologie a biogeochemie, Biologické centrum Akademie věd ČR, Na Sádkách 7, České Budějovice

Lektor: prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc., půdní mikrobiolog

Jak se přihlásit?

Na tomto formulaři se přihlásíte

Návod na záchranu české přírody. Ministerstvo certifikovalo metodiku přirozené pastvy velkých kopytníků

Výstup za řešitele Mgr. Miloslava Jirků, Ph.D.

Vědci z Biologického centra společně s dalšími špičkovými odborníky z předních českých institucí aktualizovali Metodiku přirozené pastvy velkých býložravců, jež poskytuje návod k přírodě blízké a finančně efektivní ochraně velkých krajinných celků. Tento klíčový dokument, který pomůže výrazně zlepšit ochranu přírody v České republice, certifikovalo ministerstvo životního prostředí.

„Velcí býložravci byly po stovky tisíc let součástí naší přírody. Jejich vyhubení člověkem v posledních staletích vytvořilo v krajině nepřirozený stav, který vedl k oslabení nebo zhroucení celé řady přírodních procesů. Velcí kopytníci totiž nebyli pouze jednou z mnoha skupin organismů, které se v přírodě vyskytovaly. Byli to takzvaní ekosystémoví inženýři, kteří naši přírodu zásadním způsobem ovlivňovali a spoluutvářeli,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky, jeden z autorů metodiky.

Právě obnova přírodních procesů činností velkých býložravců je důležitou součástí dvou hlavních výhod přirozené pastvy velkých býložravců: pomáhá s rychlou obnovou a dlouhodobým udržováním biologické rozmanitosti, navíc s výrazně nižšími náklady než jiné způsoby managementu krajiny. „Proto je přirozená pastva vhodná k péči o velké krajinné celky o desítkách, spíše však stovkách či tisících hektarů,“ zdůraznil Miloslav Jirků.

Více než třísetstránková publikace s názvem „Přirozená pastva velkých býložravců: Metodika přírodě blízkého a dlouhodobě udržitelného managementu“, kterou Ministerstvo životního prostředí ČR certifikovalo a zveřejnilo na svých webových stránkách, by se tak měla stát novou biblí českých ochránců přírody. „Ani ochraně přírody se nevyhnou úspory finančních prostředků v důsledku ekonomické krize posledních let. Bez přirozené pastvy velkých býložravců, která je nízkonákladovým řešením, nebude možné péči o rozsáhlé krajinné celky zajistit,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Stádo zubrů v pastevní rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice. Foto: Vojtěch Lukáš

 

Oproti prvnímu vydání z roku 2015 zahrnuje nová publikace deset let praktických zkušeností z fungování rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice a z další více než desítky lokalit v celém Česku, kde se přirozená pastva velkých kopytníků prosadila. Aktualizované vydání nejen zpřesňuje některé praktické stránky tohoto způsobu ochrany přírody, ale mělo by především zajistit bezpečnější a stabilnější prostředí pro rezervace velkých kopytníků v České republice. „První roky praxe ukázaly, že chybné uchopení tohoto konceptu ze strany jednotlivých úředníků může tento způsob ochrany přírody výrazně prodražit nebo dokonce téměř znemožnit. Právě proto metodika označuje některé dosavadní úřední postupy jako nežádoucí a dokládá, že vedou ke zvyšování nákladů a poklesu biologické rozmanitosti přírodně cenných území. Metodika by se tak měla stát také nástrojem pro všechny úřady a úředníky ochrany přírody, kteří budou s přirozenou pastvou velkých kopytníků pracovat,“ zmínil Dalibor Dostál.

Mezi nežádoucí postupy metodika zařazuje především vytváření takzvaných nepasených zón v rámci rezervací velkých kopytníků. Vědecké výzkumy totiž prokázaly, že namísto záchrany vzácných druhů v nich dochází k přesnému opaku, tedy výraznému úbytku ohrožených organizmů vlivem pokračujícího zarůstání. Jakkoliv mohou mít nepasené zóny smysl na malých lokalitách, na rozsáhlých pastvinách nemají pozitivní vliv, a navíc výrazně zvyšují provozní náklady. Dalším nežádoucím postupem je kosení takzvaných nedopasků. U celoroční pastvy jsou nedopasky důležitým přírodním fenoménem. Jsou nezbytnými zdroji zimní pastvy a zároveň nenahraditelnými zimovišti a úkryty řady organizmů. Odstraňování nedopasků na celoročních pastvinách je tak v přímém rozporu s udržitelným přístupem k péči o krajinu i s podporou biodiverzity. Kosení zároveň ohrožuje některé pozdně plodící vzácné rostliny vázané na pastevní ekosystémy.

 

Přirozená pastva je komplexním typem péče o krajinu

Metodika také vyvrací jeden z mýtů české ochrany přírody, tedy že přirozenou pastvu velkých býložravců je třeba doplňovat dalšími typy managementů, jako jsou pojezdy těžké techniky nebo pastva hospodářských zvířat. „Pastva velkých kopytníků bývá někdy mylně považována za jeden typ managementu, který je potřeba doplňovat dalšími, technickými opatřeními. Ve skutečnosti činnost velkých kopytníků zahrnuje nejen plošné odstraňování nadbytečné bylinné biomasy včetně stařiny, ale také časoprostorově pestrou škálu žádoucích disturbancí. Disturbance, tedy různě intenzivní narušování vegetace a půdy významně podporují biodiverzitu V podání velkých kopytníků jsou disturbance velmi různorodé. Jde například o ekologicky velmi důležité narušování travního drnu prachovými koupelemi, vyšlapáváním stezek, vytvářením minerálních lizů, či plošným sešlapem v místech jejich častého pohybu. Činnost velkých kopytníků rovněž dlouhodobě udržuje ekologicky funkční periodické tůně, tedy biotop, který byl donedávna mylně považován za zcela závislý na činnosti těžké techniky. Velcí kopytníci rovněž dlouhodobým okusem a olamováním větví dřevin vytvářejí zdroje mrtvého dřeva či specifické hnízdní mikrobiotopy pro některé druhy ptáků. V neposlední řadě jsou velcí kopytníci důležitými šiřiteli semen rostlin a zajišťují distribuci živin v ekosystému,“ vypočítal Miloslav Jirků některé přínosy.

Přirozená pastva je tak komplexním typem managementu. „Prakticky jediné doplňkové zásahy jsou třeba na odstraňování negativních vlivů lidské činnosti v krajině. Prvním je eliminace invazních druhů zavlečených člověkem a druhým odstraňování křovin, jež představuje celosvětový problém související se změnami klimatu a zvýšenému spadu dusíkatých látek z dopravy, průmyslu a energetiky,“ shrnul Dalibor Dostál. Třetí oblastí je odstraňování černých skládek a zbytků staveb, které se však řeší jen v prvních letech po vzniku pastevních rezervací a týká se primárně bývalých vojenských prostorů.

V milovicích se pasou tři stěžejní druhy velkých býložravců Evropy, divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři (na snímku). Foto: Vojtěch Lukáš

 

Na vytvoření metodiky spolupracovali špičkoví experti. Autorem právní kapitoly je vedoucí Katedry práva životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Stejskal, autorem předmluvy je Karel Prach z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oponentury publikace zpracovali Milan Chytrý, ředitel Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně, David Storch z Centra pro teoretická studia a předseda výboru České společnosti pro ekologii, a Pavel Kindlmann z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Navázali tak na oponenty prvního vydání, kterými byli Ondřej Sedláček z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Martin Ernst z Ústavu lesů a myslivosti Ústav ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně. Kapitoly o jednotlivých lokalitách vytvořili provozovatelé či odborní garanti pastevních rezervací velkých kopytníků v několika regionech České republiky.

Certifikovaná metodika je k dispozici na stránkách ministerstva životního prostředí, ke stažení je také na webu ochranářské společnosti Česká krajina v sekci Publikace. Certifikovaný dokument navazuje na první verzi metodiky, která vyšla v roce 2015 pod názvem „Alternativní management ekosystémů – Metodika zavedení chovu býložravých savců jako alternativního managementu vybraných lokalit“. Její druhé vydání shrnuje vědecká východiska pro používání velkých kopytníků v ochraně přírody, pravidla dobré praxe přirozené pastvy a návody na její technické zajištění, i praktické poznatky o vlivu na různé typy přírodních stanovišť.

 

Pastva velkých kopytníků je efektivní a úsporné řešení pro rozsáhlá území

„Ministerstvu životního prostředí patří velké poděkování za dlouhodobou podporu přirozené pastvy velkých kopytníků i certifikaci druhého vydání metodiky, které by mělo pro tento typ ochrany přírody vytvořit dlouhodobě bezpečné a stabilní prostředí, bez kterého se neobejde,“ ocenil přístup resortu Dalibor Dostál. Poděkoval také všem spoluautorům metodiky, včetně dlouhodobých fotografů milovické rezervace, kterými jsou Michal Köpping a Vojtěch Lukáš, i vlastníkům pozemků, kteří pro současné rezervace velkých kopytníků poskytli potřebné plochy, a institucím i dárcům, kteří financovali jejich vznik a rozvoj.

Metodika upozorňuje také na to, že se pastva velkých kopytníků nesnaží vytlačit z ochrany přírody jiné typy managementu, jako je kosení, pastva hospodářských zvířat a podobně. Zatímco pastva velkých býložravců výborně funguje na velkých plochách, různé nástroje aktivního managementu budou vždy nezbytné v maloplošných lokalitách o rozloze několika hektarů. Právě úspora díky pastvě velkých kopytníků na rozsáhlých územích může přinést více peněz pro aktivní management malých lokalit. „Oba typy managementu si tak nekonkurují, ale velmi vhodně se doplňují,“ uzavřel Dalibor Dostál.

 

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina .

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.