Revitalizace Borkovických blat

Výstup za řešitele Mgr. Lukáše Čížka, Ph.D.

V rámci projektu Záchrana a mapování motýlů, který je součástí Strategie AV 21, už druhým rokem sledujeme entomofaunu velkorysé revitalizace bývalé těžebny rašeliny na Borkovických blatech. Od roku 2022 tu sledujeme tu noční motýly a brouky vázané na mrtvé dřevo. Těch jsme zatím zaznamenali 150 druhů.

Revitalizace Borkovických blat

Muddying the unexplored post-industrial waters: Biodiversity and conservation potential of freshwater habitats in fly ash sedimentation lagoons

Výstup za řešitele RNDr. Ing. Vojtěcha Koláře, Ph.D.

🏭Popílek, který v tepelných elektrárnách zůstává po spálení uhlí, je zachytáván a ukládán na odkalištích. Kdo by si myslel, že v takovém prostředí nic nepřežije, tak by se mýlil. Biodiverzitu těchto sedimentačních nádrží studovaly výzkumné týmy Roberta Tropka z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Biologické centrum AVČR a Davida Boukala z Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
K prohloubení našich znalostí o biodiverzitě odkališť popílku se tentokrát vědci zaměřili na vodní ekosystémy odkalovacích nádrží, ve kterých vůbec poprvé podrobně studovali výskyt ryb, bezobratlých živočichů, rostlin a fytoplanktonu (řas, sinic a podobných organismů). Aby výsledky uvedli do širšího kontextu, srovnali vědci biodiverzitu v popílkových lagunách se zatopenými pískovnami a dalšími těžebnami, které jsou dobře známé vysokou biodiverzitou sladkovodních organismů, včetně řady ohrožených druhů.
A na co přišli? Tyto dva typy lokalit se nijak výrazně nelišily ani ve své biologické rozmanitosti, ani ve svém ochranářském potenciálu. V popílkových lagunách se hojně vyskytovaly druhy ze slanisek, mokřadů a obecně z oligotrofních vod (s nízkým obsahem živin), které v dnešní přehnojené krajině již téměř nenajdeme. V sedimentačních lagunách bylo nalezeno 15 ohrožených druhů, z nichž některé dokonce chyběly v zatopených těžebnách. To že se zde vyskytovaly ve větších počtech znamená, že jde o stabilní populace, a ne o nějaké náhodné tuláky.

 

Muddying the unexplored post-industrial waters: Biodiversity and conservation potential of freshwater habitats in fly ash sedimentation lagoons

Vychází nová publikace o hospodaření s půdou

Výstup za řešitele prof. Ing. Miloslava Šimka, CSc.

Právě vychází nová vzdělávací a popularizační knížka “PŮDA – jak o ni pečovat a jak dobře hospodařit”, která je určena všem zájemcům o hospodaření na zahrádce i na poli.

Knížka ve své první části přibližuje zájemcům základní principy péče o půdu; ve druhé obsáhlejší části se věnuje půdním vlastnostem a fungování půdy s důrazem na biologické procesy a společenstva půdních organismů. Je psána formou srozumitelnou každému zájemci o hospodaření na zahrádce i na poli. Má za cíl připomenout zejména praktikům, zahrádkářům i sedlákům, správné a osvědčené postupy hospodaření, které půdu nepoškozují, ale naopak které ji udržují v dobrém stavu.

Půda je podmínkou života, na půdě stojí základy naší civilizace. Kromě produkce potravin, krmiv, vláken a dalších produktů má půda nezastupitelný význam v krajině, kde mimo jiné vsakuje, zadržuje a čistí vodu, rozkládá organické látky i nebezpečné chemikálie a spoluvytváří zdravé životní prostředí. Kvalitní a zdravá půda je nutným předpokladem života a prosperity. Proto je třeba o půdu pečovat.