Category Archives: Aktuality k projektům ZOK

“Důlní jezera – zdary, nezdary a budoucí hrozby” – přednáška v rámci Týdne Akademie věd ČR

Posted on by

Jiří Peterka z Biologického centra AV ČR, v.v.i. představí v úterý 7. 11. od 12:00 zdary, nezdary a budoucí hrozby důlních jezer v rámci výzkumného programu Strategie AV21 “Záchrana a obnova krajiny.”

Přednáška shrne výsledky z aktuálně provedených rekultivací tří důlních jam, kde zejména na příkladu realizace vybraných rybích společenstev, ukáže, že se obešly bez větších komplikací, ale též že vývoj proběhl v každém jezeře značně specificky. Závěrem pak přednáška poukáže na nejvýznamnější hrozby udržení realizovaných rybích obsádek s vysokým podílem dravých druhů ryb, které jsou pojistkou dlouhodobého udržení vysoké kvality vody v těchto systémech.

Povrchová těžba hnědého uhlí znamenala značný zásah do přírodního prostředí naší krajiny. K zahlazení napáchaných škod se využívá hydrická varianta rekultivací, kdy z lomů vznikají jezera. Přetvoření opuštěného důlního prostoru v jezerní ekosystém představuje unikátní příležitost pro využití znalostí o fungování společenstev vodních organismů a nastavení takové provázanosti jednotlivých biotických složek ekosystému, aby bylo dosaženo stavu s vysokou kvalitou vody, a tím byla obnovena nejen ekologická hodnota poškozené krajiny, ale rozvíjen i potenciál socio-ekonomického rozvoje.

Přednáška se koná na Praha 1, Národní 1009/3, v budově Akademie věd ČR, místnost 205. Registrace na akci je k dispozici na webu Týdne AV.

Přednášející

RNDr. Jiří Peterka, Ph.D.
Biologické centrum AV ČR
Dr. Jiří Peterka je vedoucím vědeckým pracovníkem a v současné době ředitelem Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Věnuje se výzkumu vnitro- a mezidruhové potravní kompetice zástupců dvou našich nejvýznamnějších čeledí – ryb kaprovitých a okounovitých.

S prezidentem ČR o Lánské oboře

Posted on by

Výstup za řešitele Mgr. Lukáše Čížka, Ph.D.

Dne 17. října proběhlo v lovecké chatě v bažantnici Amálie setkání prezidenta republiky pana Petra Pavla se zástupci státní ochrany přírody a ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem. Předmětem setkání byla diskuse o ochraně přírody České republiky, problematice národních parků. Jedním z bodů setkání bylo také využití Lánské obory.

Mnohé obory, mezi nimi také Lánská obora, patří mezi unikátní, která byla často stovky let pečlivě chráněna před běžným hospodářským využitím. Obory také dlouho unikaly intenzifikaci lesního hospodaření. Patří tak k lokalitám s velkou koncentrací starých stromů. Právě v oborách často přežily ohrožené druhy živočichů nebo rostlin, které staré stromy potřebují. V posledních dekádách ale roste tlak na rentabilitu provozu obor. Ten vede k navýšení počtů zvěře a snahám provoz obor dotovat z prodeje dřeva vytěženého na jejich území. Vysoké stavy zvěře ale znamenají neúnosný tlak na vegetaci. Těžby dřeva a pěstební postupy běžné v intenzivním lesnictví zase zcela mění tvář lesní vegetace. Obory tak postupně ztrácejí unikátní biodiverzitu, kterou uchovávaly stovky let.

K jednání o Lánské oboře byl proto přizván také Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR, který se oborami, jejich biodiverzitou a možnostmi její ochrany zabývá také v rámci Strategie AV 21. S prezidentem, vedoucím Lesní správy Lány a dalšími účastníky jednání hledali cesty, jak skloubit potřeby ohrožených druhů s péčí o oboru.

Srovnání stavu Lánské obory v polovině 20. století (dole) a dnes (nahoře) ukazuje úbytek biologicky cenných světlých lesů, které byly pro obory donedávna typické, a jejich postupné nahrazování plantážemi, často místně nepůvodních jehličnanů.

Putovní výstava “Bez půdy to nepůjde” v roce 2023

Posted on by

Výstup za řešitele prof. Ing. Miloslava Šimka, CSc.

Příští týden dojde k ukončení putování výstavy “Bez půdy to nepůjde”. Ještě do 19.9.2023 je možné výstavu zastihnout v Lomnici nad Lužnicí.

Výstava s názvem „Bez půdy to nepůjde“ vznikla při řešení projektu Strategie AV21 v roce 2020. Na 16 velkoformátových panelech informuje o významu půdy pro lidstvo obecně i o potřebě smysluplného a trvale udržitelného využívání půdy v České republice. Upozorňuje na poškozování půdy nesprávnými technologiemi a uvádí i několik příkladů výzkumu aktuálních problémů které se týkají půd. Informace na panelech jsou v češtině a angličtině. Výstava má výchovný a vzdělávací charakter a je určena pro širokou veřejnost, studenty i mládež, informace jsou stručné a relativně jednoduché.

V roce 2023 byla výstava k vidění na 7 lokalitách, s tím že odstartovala na konci dubna na akci Národního památkového ústavu ke Dni Země v Českých Budějovicích, dále se přesunula v rámci Českých Budějovic na Výstavu Hobby. Dalšími následujícími lokalitami byly Jindřichův Hradec, město Černovice, Pelhřimov, pak následovala Země živitelka a nyní je ke zhlédnutí v Lomnici nad Lužnicí.

Více informací o výstavě naleznete zde.

Výstaviště České Budějovice, Země živitelka 2023

Výstava v Jindřichově Hradci, 15.5. – 20.6.2023

Revitalizace Borkovických blat

Posted on by

Výstup za řešitele Mgr. Lukáše Čížka, Ph.D.

V rámci projektu Záchrana a mapování motýlů, který je součástí Strategie AV 21, už druhým rokem sledujeme entomofaunu velkorysé revitalizace bývalé těžebny rašeliny na Borkovických blatech. Od roku 2022 tu sledujeme tu noční motýly a brouky vázané na mrtvé dřevo. Těch jsme zatím zaznamenali 150 druhů.

Revitalizace Borkovických blat

Muddying the unexplored post-industrial waters: Biodiversity and conservation potential of freshwater habitats in fly ash sedimentation lagoons

Posted on by

Výstup za řešitele RNDr. Ing. Vojtěcha Koláře, Ph.D.

🏭Popílek, který v tepelných elektrárnách zůstává po spálení uhlí, je zachytáván a ukládán na odkalištích. Kdo by si myslel, že v takovém prostředí nic nepřežije, tak by se mýlil. Biodiverzitu těchto sedimentačních nádrží studovaly výzkumné týmy Roberta Tropka z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Biologické centrum AVČR a Davida Boukala z Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
K prohloubení našich znalostí o biodiverzitě odkališť popílku se tentokrát vědci zaměřili na vodní ekosystémy odkalovacích nádrží, ve kterých vůbec poprvé podrobně studovali výskyt ryb, bezobratlých živočichů, rostlin a fytoplanktonu (řas, sinic a podobných organismů). Aby výsledky uvedli do širšího kontextu, srovnali vědci biodiverzitu v popílkových lagunách se zatopenými pískovnami a dalšími těžebnami, které jsou dobře známé vysokou biodiverzitou sladkovodních organismů, včetně řady ohrožených druhů.
A na co přišli? Tyto dva typy lokalit se nijak výrazně nelišily ani ve své biologické rozmanitosti, ani ve svém ochranářském potenciálu. V popílkových lagunách se hojně vyskytovaly druhy ze slanisek, mokřadů a obecně z oligotrofních vod (s nízkým obsahem živin), které v dnešní přehnojené krajině již téměř nenajdeme. V sedimentačních lagunách bylo nalezeno 15 ohrožených druhů, z nichž některé dokonce chyběly v zatopených těžebnách. To že se zde vyskytovaly ve větších počtech znamená, že jde o stabilní populace, a ne o nějaké náhodné tuláky.
Podrobněji: ⤵️

 

Muddying the unexplored post-industrial waters: Biodiversity and conservation potential of freshwater habitats in fly ash sedimentation lagoons