Category Archives: Aktuality k projektům ZOK

Putovní výstava “Bez půdy to nepůjde” v roce 2023

Posted on by

Výstup za řešitele prof. Ing. Miloslava Šimka, CSc.

Příští týden dojde k ukončení putování výstavy “Bez půdy to nepůjde”. Ještě do 19.9.2023 je možné výstavu zastihnout v Lomnici nad Lužnicí.

Výstava s názvem „Bez půdy to nepůjde“ vznikla při řešení projektu Strategie AV21 v roce 2020. Na 16 velkoformátových panelech informuje o významu půdy pro lidstvo obecně i o potřebě smysluplného a trvale udržitelného využívání půdy v České republice. Upozorňuje na poškozování půdy nesprávnými technologiemi a uvádí i několik příkladů výzkumu aktuálních problémů které se týkají půd. Informace na panelech jsou v češtině a angličtině. Výstava má výchovný a vzdělávací charakter a je určena pro širokou veřejnost, studenty i mládež, informace jsou stručné a relativně jednoduché.

V roce 2023 byla výstava k vidění na 7 lokalitách, s tím že odstartovala na konci dubna na akci Národního památkového ústavu ke Dni Země v Českých Budějovicích, dále se přesunula v rámci Českých Budějovic na Výstavu Hobby. Dalšími následujícími lokalitami byly Jindřichův Hradec, město Černovice, Pelhřimov, pak následovala Země živitelka a nyní je ke zhlédnutí v Lomnici nad Lužnicí.

Více informací o výstavě naleznete zde.

Výstaviště České Budějovice, Země živitelka 2023

Výstava v Jindřichově Hradci, 15.5. – 20.6.2023

Revitalizace Borkovických blat

Posted on by

Výstup za řešitele Mgr. Lukáše Čížka, Ph.D.

V rámci projektu Záchrana a mapování motýlů, který je součástí Strategie AV 21, už druhým rokem sledujeme entomofaunu velkorysé revitalizace bývalé těžebny rašeliny na Borkovických blatech. Od roku 2022 tu sledujeme tu noční motýly a brouky vázané na mrtvé dřevo. Těch jsme zatím zaznamenali 150 druhů.

Revitalizace Borkovických blat

Muddying the unexplored post-industrial waters: Biodiversity and conservation potential of freshwater habitats in fly ash sedimentation lagoons

Posted on by

Výstup za řešitele RNDr. Ing. Vojtěcha Koláře, Ph.D.

🏭Popílek, který v tepelných elektrárnách zůstává po spálení uhlí, je zachytáván a ukládán na odkalištích. Kdo by si myslel, že v takovém prostředí nic nepřežije, tak by se mýlil. Biodiverzitu těchto sedimentačních nádrží studovaly výzkumné týmy Roberta Tropka z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Biologické centrum AVČR a Davida Boukala z Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
K prohloubení našich znalostí o biodiverzitě odkališť popílku se tentokrát vědci zaměřili na vodní ekosystémy odkalovacích nádrží, ve kterých vůbec poprvé podrobně studovali výskyt ryb, bezobratlých živočichů, rostlin a fytoplanktonu (řas, sinic a podobných organismů). Aby výsledky uvedli do širšího kontextu, srovnali vědci biodiverzitu v popílkových lagunách se zatopenými pískovnami a dalšími těžebnami, které jsou dobře známé vysokou biodiverzitou sladkovodních organismů, včetně řady ohrožených druhů.
A na co přišli? Tyto dva typy lokalit se nijak výrazně nelišily ani ve své biologické rozmanitosti, ani ve svém ochranářském potenciálu. V popílkových lagunách se hojně vyskytovaly druhy ze slanisek, mokřadů a obecně z oligotrofních vod (s nízkým obsahem živin), které v dnešní přehnojené krajině již téměř nenajdeme. V sedimentačních lagunách bylo nalezeno 15 ohrožených druhů, z nichž některé dokonce chyběly v zatopených těžebnách. To že se zde vyskytovaly ve větších počtech znamená, že jde o stabilní populace, a ne o nějaké náhodné tuláky.
Podrobněji: ⤵️

 

Muddying the unexplored post-industrial waters: Biodiversity and conservation potential of freshwater habitats in fly ash sedimentation lagoons