Dosavadní výstupy za téma

Tomáš Bešta, Jan Mareš, Lenka Štenclová, Kateřina Čapková, Andrea Kust, Milan Říha, Eliška Konopáčová, Klára Řeháková. Successional patterns and spatio-temporal dynamics of litoral periphyton in three recently flooded post-miming lakes. 62. conference of Czech Phycological Society, Třeboň, 13.-15.2021, 14-15.

Kateřina Čapková, Klára Řeháková, Jan Mareš, Tomáš Bešta, Petr Čapek, Lenka Štenclová, Andrea Kust, Milan Říha, Eliška Konopáčová. The effect of periphyton assemblages on productivity in oligotrophic post-mining lakes. 62. conference of Czech Phycological Society, Třeboň, 13.-15.2021, 20-21.

Eliška Konopáčová, Jiří Nedoma, Martina Čtvrtlíková, Kateřina Čapková, Tomáš Bešta, Klára Řeháková. P uptake traits of epiphyton in oligotrophic post-mining lakes Milada, Medard and Most. 62. conference of Czech Phycological Society, Třeboň, 13.-15.2021, 33.

Dosavadní výstupy

Pokračujeme ve studiu unikátních jezerních ekosystémů, které vznikly zatopením důlních jam po ukončení povrchové těžby hnědého uhlí. Aktuálně se zaměřujeme zejména na hrozby, které u sledovaných ekosystémů představují výskyt sinic vázaných na podmínky nízké úživnosti, zavlečení invazních druhů a dopady lidských činností, jako je například rekreační rybolov, které mohou ovlivnit stabilitu těchto systémů.

Navzdory nízké úživnosti, která je z pohledu udržení vysoké kvality vody žádoucím stavem, byl v jezerech Most a Medard potvrzen výskyt sinice Planktothrix rubescens. Jedná se o potenciálně nebezpečný druh sinice, který je v mnoha aspektech odlišný od ostatních druhů tvořících toxické vodní květy. P. rubescens produkuje toxické látky (zejména microcystiny), které představují vážnou ekologickou hrozbu a mohou toxicky působit na vodní organismy i člověka. Ke zvýšené tvorbě vodních květů a šíření této sinice přispívá i globální změna klimatu, která se projevuje nárůstem teplot, prodloužením vegetační sezóny a zesílením teplotní stratifikace.

Sledování vývoje rybích společenstev představujících nejvyšší trofické úrovně ekosystémů důlních jezer ukazuje, že postupem času dochází k žádoucímu snižování celkové početnosti a biomasy, ustálení počtu druhů a stabilizaci zastoupení výhradních dravců jako je štika a sumec, a potenciálních dravců jako je okoun. Z pohledu typologie rybích obsádek, tak vznikají jedinečné okouno-štikové a síhové systémy, které v eutrofních systémech našich nádrží a ohospodařovaných rybnících nemají obdoby. Modelování dopadů rekreačního rybolovu, ale jednoznačně ukazuje, že by tyto unikátní systémy byly rychle rozvráceny, pokud by byly zpřístupněny rekreačnímu rybolovu za obecně provozovaných podmínek.

Dosavadní výstupy aktivity za řešitele RNDr. Jiřího Peterku, Ph.D.

Peterka J. (2021) Komplexní průzkum rybí obsádky jezera Most v roce 2020. Zpráva HBÚ BC AVČR, v.v.i. pro PKÚ, s.p., 43 str.

Peterka J. (2021) Komplexní průzkum rybí obsádky jezera Chabařovice v roce 2020. Zpráva HBÚ BC AVČR, v.v.i. pro PKÚ, s.p., 43 str.

Peterka J., Hejzlar J., Nedoma J., Znachor P., Seďa J. (2021) Hydrobiologický monitoring jezera Medard v roce 2020. Zpráva HBÚ BC AVČR, v.v.i. pro SU, a.s., 69 str.

Článek pro časopis Živa:

Ryby v rekultivovaných důlních jámách – udržení kvality vody a socioekonomický rozvoj / Fish in Revitalized Mining Pits – Maintaining Water Quality and Socio-economic Development

Povrchová těžba hnědého uhlí znamená značný zásah do přírodního prostředí. K zahlazení napáchaných škod se využívá hydrická varianta rekultivací, kdy z lomů vznikají jezera. V těchto jezerech navrhujeme realizovat typologicky korektní rybí obsádky síhového typu. V příspěvku pak popisujeme výhody těchto obsádek ve vazbě na udržení vysoké kvality vody vzniklých jezer i jejich socioekonomický rozvoj.

Letecký pohled na jezero Medard v průběhu napouštění, které probíhalo mezi lety 2008–16. V prvních dvou letech bylo realizováno samovolným nastoupáním vody po ukončení čerpání důlní vody přímo z dolu. Od r. 2010 projekt přešel do fáze napouštění z řeky Ohře, jež se provádělo pouze v období s odpovídající kvalitou vody a tehdy, pokud to stav vody v řece umožňoval. V pozadí město Sokolov. Foto P. Znachor

Charakteristická šroubovice jikerného pásu okouna říčního (Perca fluviatilis) zavěšená na zatopené vegetaci dokazuje úspěšné tření tohoto druhu v podmínkách jezera Most. Jezero vzniklo jako projekt rekultivace v místě bývalého hnědouhelného dolu Ležáky. Foto J. Peterka

Znázornění hlavních rozdílů mezi eutrofní přehradní nádrží (vlevo) a oligo­trofním důlním jezerem (vpravo). Pro zjednodušení procesů jsou srovnávány rozlohou a hloubkou stejně velká vodní tělesa. Značná rozloha povodí s množstvím sídel a zemědělské činnosti má u přehradních nádrží za následek silné zatížení živinami.

Hodnocení rybího společenstva metodou komplexního průzkumu spočívá v získání vzorků ze všech podstatných habitatů jezera různými lovnými prostředky – základem je vždy sonarový průzkum a odlovy tenatovými sítěmi, doplněné většinou i odlovy sítěmi zátahovými a vlečnými nebo o elektro­lovy, a v odhadu složení rybí obsádky váženým způsobem s použitím relativní významnosti jednotlivých stanovišť a relativní početnosti nebo biomasy ryb v těchto stanovištích.

Typologie středoevropských jezer podle složení biomasy ichtyocenóz. Upraveno s použitím výsledků pracovní skupiny Lake Fish Monitoring Group (Kubečka a Peterka 2009)

Jedinec sumce velkého (Silurus glanis) odpočívající v zatopeném keři v jezeře Most. Na jednotlivých větvích jsou patrné shluky mlže slávičky mnohotvárné (Dreissena polymorpha), v České republice nepůvodního a velmi účinného filtrátora vody. Foto J. Peterka

Značně strukturovaná příbřežní zóna jezera Most s bohatými porosty submerzní makrovegetace. V důlních jezerech s vysokou průhledností vody se s makrofyty setkáváme do hloubek i přes 10 m. Foto J. Peterka

Zpracování úlovku na jezeře Medard, dřívějšího lomu Medard-Libík. Každá ryba je změřena, zvážena, určena do druhu a zjištěno její pohlaví. U daného množství jedinců se odebírají vzorky potravy a šupin k určení stáří. Foto J. Peterka

Souborové přílohy