Výstupy – JAK OBNOVIT POŠKOZENOU KRAJINU?

Řešitel: Mgr. Daniela Procházková

Spoluřešitelka: Mgr. Markéta Kubátová

Zapojené ústavy AV ČR: Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

V rámci aktivity se buduje těsnější spolupráce s ekologickou organizací Calla, která pořádá přírodovědné vycházky a exkurze v okolí Českých Budějovic, do nichž se výhledově zapojí Mobilní laboratoř BC.

Oproti plánu nedošlo k prezentaci těchto aktivit na akcích pořádaných Biologickým centrem pro širokou veřejnost. Kvůli epidemiologické situaci byly zrušeny všechny tyto akce pro veřejnost, resp. přesunuty do on-line prostoru.

Výstupy:

1)            15 setkání s kolektivy studentů, dětí a s širokou veřejností na nejrůznějších místech při výjezdech Mobilní laboratoře BC – viz příloha na další straně

2)            Vytvoření edukačních pomůcek:

  1. „Malý průvodce světem vodního hmyzu“ – 15 stránková brožura o diverzitě vodních bezobratlých živočichů ve formě kapesního vějíře. Slouží k určování druhů hmyzu při vycházkách do přírody, apeluje na sledování životního prostředí v okolí recipienta a zájem o něj,
  2. Entomologický kufřík – sada předmětů pro chytání, vlastní pozorování a poznávání hmyzu, především vodních druhů bezobratlých živočichů. Tyto sady jsou určené pro školní kolektivy a zájmové vzdělávací skupiny, při programu je účastníkům názorně ukázán princip práce s entomologickými pomůckami, aby mohli následně sami provádět pozorování,
  3. „Pastva pro včely“ – směs semen pylodárných a nektarodárných rostlin pro návštěvníky programu „Fenomenální včely“,
  4. Letáky pro 5 programů Mobilní laboratoře

3)           Internetový kvíz s ekologickou tematikou – bude zveřejněn v Týdnu vědy a techniky 2.11.)

Příloha: setkání s kolektivy studentů, dětí a s širokou veřejností na nejrůznějších místech při výjezdech Mobilní laboratoře BC:

  • 11.6., Fenomenální včely, základna ČSV České Budějovice, v rámci „Vycházek za historií“ pořádaných agenturou Kultur kontakt, jeden vědecký pracovník ÚPB, 50 účastníků
  • 13.6., Fenomenální včely, základna ČSV České Budějovice, akce pro veřejnost, 2 vědečtí pracovníci ÚPB, cca 600 návštěvníků
  • 14.7., Zdravá půda pro další generace, areál Biologického centra, program pro příměstský tábor Věda nás baví, 5 vědeckých pracovníků ÚPB, 22 účastníků
  • 18.7., Práce ichtyologa na BC, Hlincová hora, přírodovědný tábor Jihočeské univerzity, dva vědečtí pracovníci HBÚ, 20 účastníků
  • 24.7, Bez půdy to nepůjde, Zemědělské muzeum Ohrada, 4 vědečtí pracovníci ÚPB, cca 800 návštěvníků
  • 28.7., Zdravá půda pro další generace, areál Biologického centra, program pro příměstský tábor Věda nás baví, 5 vědeckých pracovníků ÚPB, 30 účastníků
  • 8.8., Bez půdy to nepůjde, Černovice, v rámci akce pro veřejnost „Černovicko se baví“, 6 vědeckých pracovníků ÚPB, 600 návštěvníků
  • 12.8., Svět hmyzu, Plzeň, Ekocentrum a lesní školka Berounka, 4 vědečtí pracovníci ENTU, 20 účastníků
  • 12.8., Svět hmyzu, Plzeň, Příměstský tábor, 4 vědečtí pracovníci ENTU, 35 účastníků
  • 18.8., Zdravá půda pro další generace, Sokolský ostrov České Budějovice, příměstský tábor JČU a DDM, veřejnost, 6 vědeckých pracovníků ÚPB, 200 návštěvníků
  • 25.8., Zažij vědu na Lipně, Černá v Pošumaví, program pro veřejnost, Dětský domov Horní Planá, 4 vědečtí pracovníci HBÚ, cca 150 účastníků,
  • 3.9., Půdní laboratoř, České Budějovice, v rámci akce pro veřejnost „Les zvířátek“, dvě pracovnice THS, cca 800 účastníků
  • 19.9., Mikroskopický svět rostlin, Milevsko, v rámci akce pro veřejnost „Den otevřených dveří milevského kláštera, Kde evropské fondy pomáhají“, 4 vědečtí pracovníci UMBR, cca 700 návštěvníků
  • 9.10., Svět hmyzu, České Budějovice, Česko-anglické gymnázium, 4 vědečtí pracovníci ENTU, 70 účastníků
  • 7.11., Svět pod hladinou, Běstvina, setkání nadaných žáků z přírodovědných olympiád

Ohlas na výsledky řešení výzkumného tématu 

Řešení výzkumného tématu je stále v průběhu a dosavadní práce se setkala s pozitivními ohlasy a výsledky jsou příznivě přijímány.

Řešitel: Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D.

Zapojené ústavy AV ČR: Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

Výstupy:

Funkční pastevní krajina podporující vysokou biodiverzitu vyžadující minimum lidské intervence o celkové rozloze cca 250 ha, připravena dokumentace pro dalších cca 120 ha. Alokace zvířat narozených 2020 do nových lokací. Pastevní rezervace Milovice, potažmo zde řešený projekt, má za cíl obnovu dříve pestré nížinné krajiny ochuzené sukcesními změnami v nepřítomnosti krajinotvorných disturbancí pomocí tzv. přirozené pastvy velkých kopytníků. Jde o obnovu velkých krajinných celků přírodě nejbližším možným způsobem bez závislosti na fosilních palivech, agrochemii a dalších externích energetických vstupech. Z tohoto hlediska jde o adaptaci managementu krajiny na změny klimatu a potřebu hledání bezemisních způsobů péče o krajinu. Podpora fungování pastevní rezervace v Milovicích v rámci Strategie AV21 je přitom zcela zásadní, jelikož jde o projekt na pomezí primárního výzkumu, aplikací a osvěty. Takto rozvětvený, inovativní a poměrně nekonvenční projekt by bylo prakticky nemožné financovat z jiných grantových programů.

Pastevní rezervace Milovice

Pastevní rezervace Milovice

Rozvoj stáda pasených zvířat

2.3. Vědecký výzkum (+ spolupráce s univerzitami)

  1. Vliv velkých kopytníků na přírodní společenstva (monitoring bioindikačních taxonů - od 2020 koordinuje EntÚ), dále dílčí studie zaměřené na ekologii koprofilních brouků, hnízdní preference blanokřídlých, faunistiku/floristiku vybraných taxonů, biologii hořce křížatého atd.
  2. GIS analýzy vývoje krajinného krytu a heterogenity vegetace našich vojenských prostor (VVP) – příkladová studie VVP Milovice-Mladá letecké snímky (1950-2017) (spolupráce Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích (JU))
  3. Eto-ekologie koní – otcovská role harémového hřebce (JU a Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU))
  4. Parazitofauna koní v polodivokém režimu – pravidelné monitoring jednotlivých stád koproskopickými metodami (spolupráce JU a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (VFU))
  5. Vernal pools – dlouhodobý projekt založený na soustavě trvalých fotopastí a doplňkových terénních datasetů - hlavními tématy výzkumu jsou využití periodických vodních těles různými skupinami obratlovců a management periodických vodních těles pro velké lupenonožce
  6. Metabarcoding trusu velkých kopytníků – potrava + parazitofauna + mikrobiom (spolupráce Masarykova univerzita Brno a VFU)

Výstupy:

Nálezový dataset pro Nálezovou databázi ochrany přírody AOPK ČR (NDOP), počet záznamů bude znám koncem 2020 (každý záznam obsahuje afiliaci BC AV ČR)

Jirků et al. 2020: Vojenské prostory: krajiny protékající mezi prsty, Živa (5+6). (dvoudílný článek poskytující výsledky výzkumu změn krajinného krytu a heterogenity vegetace VVP Milovice-Mladá v období 1950-2017 – jde o poměrně znepokojující analýzu ukazující světlé i stinné stránky dosavadní ochrany přírody jedinečných krajinných celků českých VVP, v poděkování program Strategie AV21)

S předchozím výstupem souvisí pořízení uceleného archivu leteckých snímků hlavní cílové lokality (Milovice) pokrývající období 1938-2019. Jedná se o unikátní soubor mapových dat, která jsou nyní k dispozici k libovolnému využití pro potřeby BC AV ČR (v souladu s licenční smlouvou podepsanou se Zeměměřišským úřadem). V plánu je využití leteckých map v rámci probíhajícícho výzkumu změn krajiny (GIS), ale také vytvoření osvětové online aplikace, tematické publikace apod.

Šandlová et al. 2020: Daddy, daddy cool: stallion–foal relationships in a socially‑natural herd of Exmoor ponies, Animal Cognition https://doi.org/10.1007/s10071-020-01388-x. (v poděkování program Strategie AV21, navazovalo několik popularizačních článků/sdělení v masmédiích)

Doktorský studijní program Daria Ashmarina, JU – GIS analýzy VVP v Česku (dlouhodobé zapojení do tématu, momentálně v přípravě článek do časopisu s IF – viz téma v předchozím bodě)

Jakub Tichý 2020: Studium faktorů ovlivňujícíchgastrointestinální helminty u volně žijících koní, Diplomová práce VFU Brno (započata navazující studie u polodivokých stád koní v NP Podyjí)

Pilotní studie za účelem generování prvotních datasetů a ověření metodiky pro navazující samostatný GAČR/TAČR projekt, jde o průlomovou několikaúrovňovou studii zaměřenou na vzájemně související potravní a zdravotní aspekty biologie velkých kopytníků (spolupráce BC AV ČR s MU a VFU)

2.4. Odborný servis v rámci národních a mezinárodní institucí a konsorcií (mimo AV ČR a univerzity)

  1. Species Action Plan for European bison (IUCN) – příprava akčního plánu na 10 let pro ochranu zubra evropského spoluautorství několika kapitol plus editorská pozice kapitoly Management of semi-free herds; realizováno pod patronací European Bison Conservation Centre (EBCC) a IUCN
  2. Vedení regionální kanceláře EBCC – koordinace sběru dat a reportingu pro účely plemenné knihy zubra evropského za Českou republiku
  3. Konzultační činnost pro české národní parky NP Podyjí, NP České Švýcarsko, NP Šumava
  4. Konzultační servis majitelům a managerům nevládních a soukromých rezervací a zajištění zvířat pro jejich management

Výstupy:

Nejcennějším nadnárodním přínosem jsou jednoznačně Species Action Plan for European bison (IUCN) a koordinace European Bison Conservation Centre, tedy spoluautorství na závazné strategii ochrany celoevropsky prioritního druhu zubra evropského a dlouhodobá spolupráce s plemennou knihou zubra evropského – obě tyto aktivity dávají Straregii AV21 mezinárodní formát a ukazuje kredit, kterého se tématu „Obnova nížinné pastevní krajiny“ dostává v mezinárodní komunitě.

Poradenství a asistence poskytovaná správám velkoplošných chráněných území v ČR a výzkum přeshující z cílové lokality Milovice do našich národních parků (viz např. NP Podyjí výše) byly součástí navazujících témat Strategie i v předchozích letech. V roce 2020 je hodno pozornosti rozšíření skupiny stakeholderů o privátní sektor, konkrétně majitele soukromých přírodních rezervací. Výstupy jsou zde založení nové pastevní rezervace v bývalém VVP Rokycany a zavedení pastvy divokých koní v rezervaci Kozmické louky na Severní Moravě. V obou případech jde obnovu krajiny na pozemcích, které soukromé subjekty koupily za své peníze a nyní je v souladu s pratkickými znalostmi získanými v rámci Strategie uvádějí do stavu přírodě blízkému pomocí přirozené pastvy velkých kopytníků. Pomoc poskytnutá majitelům těchto soukromých rezervací zahrnovala komplexní asistenci při projektování infrastruktury pastevních areálů, zajištění zvířat pro pastevní management (z pastevní rezervace Milovice), ale také doplňková opatření na podporu biodiverzity podobně jako v rámci tohoto tématu (viz bod 2.2.4.), zejména opatření na zadržení vody v krajině a vytváření specifických biotopů.

Vzrůstající počet spoluprací projektu se státními, nestátními a nyní i privátními subjekty explicitně ukazuje značný aplikační potenciál pastvy velkých kopytníků jako udržitelného nástroje péče o krajinu.

 

2.5. In-Situ a Ex-Situ ochranářské aktivity – pastevní rezervace Milovice

  1. Genofondové kultury vybraných druhů rostlin (Botanická zahrada hl. m. Prahy)
  2. Repatriace vybraných druhů rostlin a živočichů
  3. Obnova nelesních stanovišť – pastva a mechanické odstraňování dřevin
  4. Zásahy pro zadržení vody v krajině - tvorba periodických tůní
  5. Tvorba specifických biotopů
  6. Zásahy proti invazním druhům (trnovník akát, celík kanadský, lupina mnoholistá)

Výstupy:

Nadále byly udržovány genofondové kultury vybraných druhů rostlin, které v cílové lokalitě v nedávné minulosti vyhynuly, nebo jsou zde na pokraji vyhynutí. Některé budou ještě následující sezóny zapěstovávány pro budoucí repatriace (zejména jalovec obecný), u jiných bylo k repatriaci v pastevní rezervaci přikročeno již letos (trávnička obecná), u dalších jsou v přípravě experimenty za účelem objasnění reprodukční biologie (hořec křížatý). Pozornost zasluhuje r. 2020 provedená repatriace chrobáka (výkalníka) pečlivého Copris lunaris, patřícího mezi kriticky ohrožené, v Čechách vyhynulé druhy. Jde o skutečně mimořádnou událost, přičemž samotnou repatriaci umožnil chovný program na Entomologickém ústavu BC AV ČR, který byl iniciován řešitelem v rámci předchozího programu Strategie AV21.

Již standardní součástí projektu jsou managementové zásahy doplňující pastvu velkých kopytníků. V r. 2020 šlo konkrétně o odstraňování křovin (cca 5 ha), vytvoření dvou zcela nových periodických tůní, narušování a strhávání drnu (cca 5 ha), vyvěšování a péče o hnízdních budek, nebo zásahy proti invazním rostlinám uvnitř a v sousedství pastevní rezervace.

2.6. Popularizační a vzdělávací činnost

V rámci tématu bylo uskutečněno několik terénních exkurzí v pastevní rezervaci Milovice, část pro veřejnost, část pro státní ochranu přírody, např. správu NP České Švýcarsko) a CHKO České Středohoří. V současnosti probíhá výstava velkoformátových fotografií na téma přirozená pastva velkých kopytníků, proběhlo i několik tématických přednášek. Obecně byl vzhledem k epidemiologické situaci počet vzdělávacích a osvětových akcí nižší než v předchozích letech, mediální viditelnost BC a Strategie v rámci tématu však zůstala nadále na vysoké úrovni. Přehled by měla být schopna poskytnout Daniela Procházková, THS BC AV ČR.

Ohlas na výsledky řešení výzkumného tématu

Řešení výzkumného tématu je stále v průběhu a dosavadní práce se setkala s pozitivními ohlasy a výsledky jsou příznivě přijímány. Řada interakcí s orgány ochrany přírody a dalšími stakeholdery byla popsána výše

Řešitel: RNDr. Jiří Peterka, Ph.D.

Spoluřešitel: Ing. Eva Baldassarre Švecová, Ph.D.

Zapojené ústavy AV ČR: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Ohlas na výsledky řešení výzkumného tématu 

Skupina fytoplankton:

Jako jeden z výsledků aktivity byla pořízena fotografická dokumentace sinice Planktothrix rubescens a letecké fotografie všech zkoumaných jezer. Tento materiál bude společně po vyhodnocení naměřených dat použit v připravovaném populárně vědeckém článku. Získané výsledky budou již tento rok představeny veřejnosti jako součást cyklu přednášek o dlouhodobém výzkumu stojatých vod, který proběhne v rámci Týdne vědy. V dalším roce také plánujeme vytvoření webové prezentace aktivity, kde budou veřejnosti představeny výsledky získané jednotlivými týmy. Protože existuje plán Ministerstva hospodářství na propojení důlních jezer s cílem jejich hydroenergetického využití, plánujeme aktivně vstoupit do tohoto procesu a poukázat na možné dopady na tyto jedinečné ekosystémy s cílem minimalizovat případná rizika při jeho realizaci.

Skupina perifyton:

Výsledky byly prezentovány formou dvou přednášek na 61. konferenci České algologické společnosti…

Klára Řeháková, Jan Mareš, Kateřina Čapková, Andreja Kust, Eliška Konopáčová & Tomáš Bešta: The species richness of periphyton in the post mining lakes in the Czech Republic.

Eliška Konopáčová, Jiří Nedoma & Klára Řeháková: The role of periphyton community in phosphorus cycling in oligotrophic post-mining lakes.

Byla pořízena fotodokumentace perifytonu všech tří jezer a zároveň technická fotodokumentace prováděných vědeckých metod. Fotografie budou využity k metodickému článku.

Skupina makrofyta:

Pořízená fotodokumentace bude využita zejména k popularizaci výzkumu u odborné i laické veřejnosti, a to např. formou přednášek, webových stránek, případně obrazových materiálů pro mladou generaci.

Skupina ryby a zooplankton:

V přípravě je pět výzkumných zpráv pro management jezer Milada (2), Most (2) a Medard (1), tedy Palivový kombinát Ústí, s.p. a Sokolovskou uhelnou právního nástupce, a.s.

Rozhovor pro Českou televizi:

https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3182049-sto-roku-kopal-jsem-uhli-dvanact-let-zatapel-dul-ted-se-jezero-most-muze-otevrit

V tisku populárně naučný článek v periodiku Živa:

Jiří Peterka, Martin Čech, Vladislav Draštík, Tomáš Jůza, Zuzana Sajdlová, Petr Blabolil, Lukáš Vejřík, Ivana Vejříková, Marek Šmejkal, Michaela Holubová, Luboš Kočvara, Tomáš Kolařík, Zdeněk Prachař, Milan Říha, Jaroslava Frouzová, Milan Muška, Kateřina Soukalová, Marie Prchalová, Mojmír Vašek, Michal Tušer, Jan Kubečka. Ryby v rekultivovaných důlních jamách – udržení kvality vody a socio-ekonomický rozvoj.

Skupina terestrické ekosystémy

Výsledky byly komunikovány Sokolovské uhelné, BMW a dalším relevantním stakeholderům

Shrnutí:

Vzhledem ke skutečnosti, že instituce mající na starosti management důlních jezer (Palivový kombinát Ústí, s.p. a Sokolovská uhelná právní nástupce, a.s.) postrádají ve svých řadách odborníky orientující se v problematice vlivu fyzikálně-chemických a biologických procesů na kvalitu vody, která je základním měřítkem kvality jejich managementu těchto systémů, jsou zejména naše výzkumné zprávy základním materiálem, který jim umožňuje rozhodovat ve smyslu naplnění základních cílů jejich práce. Mají tedy zcela zásadní celospolečenský význam.

 

Řešitel: prof., RNDr. Karel Prach, CSc.

Zapojené ústavy AV ČR: Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Ohlas na výsledky řešení výzkumného tématu 

Řešení výzkumného tématu je stále v průběhu a dosavadní výsledky jsou příznivě přijímány.

Řešitel: Mgr. Davina Vačkářová, Ph.D.

Zapojené ústavy AV ČR: Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. - CzechGlobe

Ohlas na výsledky řešení výzkumného tématu 

Řešení výzkumného tématu je stále v průběhu.

Řešitel: Mgr. Barbora Rolečková, Ph.D.

Spoluřešitel: Mgr. Jana Navrátilová, Ph.D., RNDr. Pavel Sekerka, Mgr. Josef Juráň, RNDr. Dana Elhottová Ph.D.

Zapojené ústavy AV ČR: Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.

Výstupy:

Všech 11 sbírek AV ČR sdružených v rámci tématu bylo v roce 2020 doplňováno o nové položky a/nebo dalšími způsoby spravováno a rozvíjeno (včetně správy souvisejících webů a katalogů, poskytování položek externím uživatelům atd.). Konkrétně např. do Sbírky vodních a mokřadních rostlin přibylo několik kriticky ohrožených mokřadních druhů z Jižní Moravy a bylo z ní poskytnuto 43 druhů (z toho 13 zvláště chráněných; tj. 115 položek) pro výzkumné účely. Sbírka mikroskopických hub byla rozšířena o nové unikátní kmeny izolované z jeskynních systémů ČR, zejména Moravského krasu (kmeny byly charakterizovány a během podzimu dojde ke zveřejnění příslušných dat v katalogu). Chovy kmenů myší domácích a příbuzných druhů poskytly několika vědeckým pracovištím 300 jedinců pro výzkum mikrobiomu, imunologické reakce na experimentální parazitaci a genetické variability močových proteinů. Do databáze Helmintologické sbírky bylo nově zapsáno 108 přírůstků helmintů, uspokojila 30 požadavků na materiál pro vědecké účely a velmi jí prospělo přestěhování se do vyhovujících a reprezentativnějších prostor, ve kterých může být sbírka lépe uspořádána. Sbírka kultur mikroorganismů pro biotechnologické aplikace vytvořila nové webové stránky a katalog, kde zveřejňuje výsledky analýz látek s potenciálem biotechnologického využití získaných z hub. Ke sběru hub pro tyto účely je na stránkách vyzývána a zapojuje se do něj nejen odborná ale i laická veřejnost.

Součástí správy sbírek je také další charakterizace materiálu. Např. Sbírka půdních bakterií se letos soustředila na charakterizaci sbírkových položek, které mají vztah k různým zdrojům organického hnojení včetně netopýřího guana. Na celogenomový screening DNA s následným vyhodnocováním funkčních znaků bylo připraveno celkem 10 bakteriálních kmenů. Charakterizace (morfologie, mikro-fotodokumentace, sekvenování) některých kmenů sinic (Sbírka půdních řas a sinic) pravděpodobně vyústí v popis několika taxonů (rody, druhy) nových pro vědu. Kmeny půdních řas jsou testovány na přítomnost biotechnologicky aktivních látek ve spolupráci s MBU Třeboň. Sbírka půdních aktinomycetů spolupracuje s 1. lékařskou fakultou UK na screeningu kmenů s indikací na produkci polyenů (cca 90 kmenů bylo testováno v primárním screeningu, 25 kmenů postoupilo do dalších analýz = HPLC). Ve Sbírce mikroskopických hub probíhá charakteristika antimikrobiálních aktivit vybraných kmenů rodu Penicillium a Talaromyces. Helmintologická sbírka je postupně digitalizována – v letošním roce bylo naskenováno více než 10 000 mikroskopických sklíček helmintů.

Sbírka vodních a mokřadních rostlin se podílela (spolupráce s AOPK ČR, smlouva o dílo č. PPK-496a/31/18-19-20) na repatriaci devíti druhů kriticky ohrožených rostlin na náhradní stanoviště.

Sbírky rostlin Botanického ústavu koordinovaly aktivity zaměřené na výběr a zachování ohrožených druhů rostlin na celorepublikové úrovni v rámci pracovní skupiny pro genofondy (pod záštitou Unie Botanických zahrad ČR). Konkrétně Pavel Sekerka genofondové skupině předsedá a Sbírka vodních a mokřadních rostlin zorganizovala jarní zasedání genofondové skupiny (16. června v Třeboni). Obě sbírky se účastnily dalšího zasedání 15. ledna v Praze-Troji a třetí zasedání je plánováno na podzim. Obě sbírky také udržovaly lokální populace ohrožených a chráněných druhů květeny ČR vázané na specifická stanoviště v ex situ kultuře. V Průhonické botanické zahradě byla připravena expozice s vybranými ohroženými druhy Českého krasu.

V loňském roce Průhonická botanická zahrada a Sbírka vodních a mokřadních rostlin splnily kritéria pro zařazení do sítě celosvětové výměny rostlinného genetického materiálu IPEN, letos administrovaly vedení sbírek i výměny materiálu, tak aby plnily podmínky této sítě.

Vzorky z Genetické banky ÚBO (NGBŽ) byly využity při přípravě Záchranného programu pro sýčka obecného (Athene noctua) v České republice (AOPK ČR, 2020), který vznikl ve spolupráci několika odborných organizací. Vzorky byly využity při populačních analýzách, na základě kterých je plánován další management druhu.

Národní genetická banka živočichů byla prezentována odborné veřejnosti na konferenci Zoologické dny 2020 v Olomouci (6.–7. února).

Sbírka autotrofních organismů získala akreditaci MŠMT pro seminář dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřený na problematiku ekologie a významu mokřadů v krajině.

Z vyřazených exemplářů Helmintologické sbírky byly vytvořeny výukové sady pro potřeby základních a středních škol a také obsáhlejší sady pro výuku helmintologie či parazitologie na vysokých školách. Tyto sady jsou bezplatně poskytovány školám.

Výstava velkoformátových informačních panelů Příběhy biologických sbírek AV ČR, která byla vytvořena za účasti všech sbírek v minulých letech, byla vystavena 10.–17. září v Třeboni, kde ji zhlédlo 626 návštěvníků.

Z dalších vzdělávacích a popularizačních aktivit, které byly v roce 2020 sbírkami (spolu)pořádány nebo do jejichž programu se sbírky zapojily, uvádíme:

Jednodenní vzdělávací kurz parazitologie pro středoškolské učitele pořádaný Helmintologickou sbírkou (ve spolupráci se společností KTaP, http://www.ktap.cz/, 28. srpna, Ostrava).

Tři dvou denní stáže celkem šesti studentů VOŠ a SŠ veterinární, zemědělské a zdravotnické Třebíč v Chovech kmenů myší domácích a příbuzných druhů a v Genetické bance ÚBO (NGBŽ).

Dny otevřených dveří ve Sbírce vodních a mokřadních rostlin v Třeboni (10.–12. září, 579 návštěvníků).

Výstava Cizokrajné vodní a masožravé rostliny ve Sbírce vodních a mokřadních rostlin (28. května až 15. září, reportáž Českého rozhlasu: https://budejovice.rozhlas.cz/nektere-vypadaji-jako-male-tecky-jine-jsou-vyssi-nez-clovek-v-treboni-vystavuji-8296110).

Komentované prohlídky Sbírky vodních a mokřadních rostlin (do 17. 9. celkem 13 hodinových až dvouhodinových prohlídek se 155 účastníky). Celková návštěvnost sbírky za rok 2020 (do 17. 9.) byla 2597 lidí.

Tři vzdělávací a popularizační akce v Oddělení botanické zahrady a genofondových sbírek v Průhonicích: Provázení po sbírkách (18.–19. července); Pomologické dny a podzim v zahradě (5.–6. září) a Trvalkový víkend a japonský den 12.–13. září.

Sbírka mikroskopických hub byla prezentována veřejnosti na akci Bez půdy to nepůjde (červen, Hluboká nad Vltavou).

Sbírky půdních řas a sinic, půdních aktinomycetů a mikroskopických hub představily svou mobilní laboratoř na akci Černovicko se baví (8. srpna, Černovice).

Široká veřejnost se dověděla o existenci Národní genetické banky živočichů v pořadu České televize Chcete mě? (https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095970013-chcete-me/219562221300040/obsah/743311-geneticka-banka-volne-zijicich-zvirat).

Popularizační články:

  • Sekerka P. Podzim v Průhonicích. Zahrádkář 2020/8: 20-23
  • Navrátilová J. Botanická zahrada Třeboň. Třeboňský svět 2020/6: 11
  • Navrátilová J. Dny otevřených dveří v Botanické zahradě Třeboň. Třeboňský svět 2020/9: 8
  • Navrátilová J. Sbírka vodních a mokřadních rostlin v době koronaviru. Botanika 2020/2: xx (ještě nevyšlo)
  • Navrátilová J. Mokřadní pryšce. Botanika 2020/2: xx (ještě nevyšlo)
  • Elhottová D., Chroňáková A., Šimek M. Živá půda 2. Půdní prokaryota – v jednoduchosti je síla Živa 2020/68(2): 79-85
  • Šimek M., Baldrian P., Elhottová D., Lukešová A. Živá půda 3. Fototrofní mikroorganismy a houby. Živa 2020/3: 137-142

Do konce roku je plánováno:

Zařazení vybraných klonů Iris aphylla do Národního programu genetických zdrojů rostlin, uvedení pasportních a popisných dat v databázích GRIN Czech a EURISCO.

Příprava brožury edice Strategie AV21 zaměřené na významné ohrožené rostliny a na sbírky botanické zahrady Průhonice – Sněženky a jejich variabilita.

V rámci Dnů otevřených dveří (Týdne vědy a techniky) je plánována prezentace většiny sbírek zapojených v tématu. Jestli k ní dojde, záleží na aktuální epidemické situaci.

V souvislosti s různými technickými potížemi (epidemická situace v zemi, oproti dřívějším rokům omezené prostředky na osobní náklady) nemohly být některé plánované výstupy tématu realizovány. Např. se nekonaly jarní popularizační akce (Den rozmanitosti pořádaný Biologickým centrem) nebo nebyl uskutečněn mezinárodní workshop na téma ochrany genetické diverzity, který měla spolupořádat Genetická banka ÚBO a měli se jej účastnit zástupci 40 evropských zemí sdružení v rámci akce COST G-Bike. Přesto lze shrnout, že i v roce 2020 přispěla Strategie AV21 k zajištění chodu a k rozvoji cenných akademických sbírek, které uchovávají nenahraditelný genetický materiál z přírody. A že také tyto sbírky přispěly k ochraně našeho životního prostředí a k šíření povědomí o významu Akademie věd v této oblasti.

Ohlas na výsledky řešení výzkumného tématu 

Řešení výzkumného tématu je stále v průběhu a dosavadní práce se setkala s pozitivními ohlasy a výsledky jsou příznivě přijímány.