Velká část dosavadních výstupů projektů sledujících stav krajiny a návrh managementu se dotýkala jak práce státní správy, tak i subjektů v krajině hospodařících, tedy lesníků a zemědělců. Co se týče lesní krajiny, řada pracovníků programu v čele s Dr. Čížkem se významně zapojila do veřejné diskuse o otázkách lesního hospodaření v souvislosti s ochranou biodiversity a zajišťováním ekosystémových služeb. Tito pracovníci se též významnou měrou podíleli na formulování společného prohlášení odborných společností k problematice ochrany jihomoravských luhů. To mělo velkou mediální odezvu, včetně vystoupení koordinátora programu v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Dr. Čížek byl pak přizván k jednání s premiérem ČR Andrejem Babišem a k dalšímu separátnímu jednání s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem a generálním ředitelem Lesů ČR Josefem Vojáčkem o problematice ochrany biodiversity v lesích. Neméně významné byly projekty sledující biodiversitu lesních mikrobních společenstev a změny chemismu půd v závislosti na různých způsobech managementu a probíhající kůrovcové kalamitě. I přes poněkud menší zájem médií, tyto projekty vyvolaly velký zájem stakeholderů. Velmi významná byla činnost v oblasti kulturní krajiny. Tyto výstupy se zaměřily jak na otevřenou krajinu, tak na lesní ekosystémy. V otevřené krajině stojí za zmínku projekty sloužící k podpoře přirozených nepřátel hlodavců, zejména sýčka, které se díky nedávné kalamitě hrabošů těšily velké pozornosti zemědělců a dalších stakeholderů. Podobně zajímavé jsou v této souvislosti i projekty zaměřené na roli bezobratlých živočichů. Cílem těchto projektů je návrh modifikace greeningových plateb v rámci společné zemědělské politiky s cílem podpory krajinných struktur tak, aby byla zachována stávající míra produkce, a přitom došlo k podpoře biodiversity. Kromě výše zmíněných stakeholderů jsou jednotlivé výstupy často zpracovávány v součinnosti se správami NP a CHKO (NP Šumava, Na Podyjí, CKO Bílé Karpaty, CHKO Novohradské Hory, CHKO Žďárské vrchy, CHKO Český Kras, CHKO Moravský Kras a CHKO Beskydy) a vedou ke konkrétním doporučením ohledně managementu zlepšujícího péči o předměty ochrany. V této souvislosti stojí za zmínku spolupráce s Pozemkovým fondem, která vedla k vypracování metodických pokynů umožňují lepší aplikaci ekologických poznatků do provádění pozemkových úprav. Velmi významné byly snahy o zlepšení a zúčelnění environmentálních opatření v rámci společné zemědělské politiky, které se kromě zájmu relevantních stakeholderů těšily též velkému zájmu médií.
Velmi významná byla účast na realizovaných projektech obnovy krajiny. Zde lze zmínit ekologickou obnovu nížinné krajiny pomocí přirozené pastvy velkých kopytníků ve spolupráci s projektem Česká krajina. Podpora AV 21 umožnila celoroční dohled nad provozem, koordinaci vědecké a vzdělávací činnosti apod., asistenci s právní stránkou rozšíření stávající rezervace, přípravu právního rámce pro vědeckou a jinou činnost externistů v pastevních rezervacích velkých kopytníků a v neposlední řadě projektování nové části pastevní rezervace Traviny – východ. Dalším významným projektem praktické obnovy je obnova po-těžební krajiny Severozápadních Čech. Zde podpora AV 21 umožnila formulaci řady praktických doporučení směřujících k obnově jak terestrických, tak vodních ekosystémů při rozvoji některých environmentálně šetrných způsobů obnovy po-těžební krajiny. Tyto výsledky se těšily velkému zájmu stakeholderů, ať již z řad těžebních společností (Sokolovská uhelná nebo Palivový kombinát Ústí, s. p.), ale i z řad dalších místních aktivit a hnutí.
V řadě případů vedly práce na některých tématech strategie a navázané spolupráce k získání předběžných dat, která umožnila podání projektů aplikačního charakteru k různým národním a mezinárodním grantovým agenturám. Například spolupráce se Státním veterinárním ústavem při studiu opylovačů vedly k přípravě grantových žádostí o projekty aplikovaného výzkumu u TAČR. Kolegům z Mikrobiologického ústavu z týmu doc. Baldriana umožnila práce na tématu strategie AV 21 a získání předběžných výsledků účast v mezinárodním projektu (Innovation actions programu Evropské komise Horizon 2020). Předmětný projekt se týká dopadu různých technologií lesního hospodaření na sekvestraci půdní organické hmoty. V jednom případě vedl výzkum k získání zajímavých předběžných dat, která vedla k diskusi s komerčním partnerem a dává příslib možného budoucího rozvoje komerčního výzkumu.
Přestože popularizační aktivity a práce s veřejností byly v roce 2020 značně ovlivněny pandemií CoVid 19, podařilo se realizovat převážnou většinu plánovaných aktivit. Byly zorganizovány tři výstavy, z nichž nejvýznamnější je putovní výstava Půda – klíč k boji se suchem, mitigaci a adaptaci na globální změny, která byla vystavena v Českých Budějovicích, a i díky spolupráci řešitelů jednotlivých aktivit programu s lokálními stakeholdery i na dalších místech ČR. Byli jsme organizátory několika dalších výstav a byli jsme přizváni k účasti na některých tematických veletrzích pro zainteresovanou veřejnost (rybáři etc). Kromě již zmíněného jsme organizovali nebo jsme se podíleli i na organizaci více jak tří desítek setkání s veřejností. Byly vydány dvě brožury a na dalších se pracuje.
Obecně se činnost programu těší velkému zájmu médií, jak je patrno z více jak stovky odkazů na různé zprávy v médiích, od regionálních po celostátní národní média (ČT, ČRo) shrnutých v detailních zprávách jednotlivých řešitelů.