Dosavadní výstupy

Cílem projektu je porovnání společenstev vodního hmyzu v různých typech stojatých vod s důrazem na intenzitu a charakter ovlivnění člověkem. Stojaté vody (zejm. rybníky, pískovny a nivní tůně) jsou u nás často ovlivněny lidskou činností např. eutrofizací, chemickým znečištěním nebo špatným hospodařením. Vodní hmyz patří mezi nápadné obyvatele těchto biotopů a může sloužit jako indikátor jejich stavu a v širším kontextu i stavu okolní krajiny. Dalším cílem je také zahájení budování informační platformy pro nalezení vhodného managementu s cílem zachovat resp. navrátit ohrožené druhy vodního hmyzu do české krajiny, jakým je například vzácný a ohrožený potápník dvojčárý (Graphoderus bilineatus).

Dosavadní výstupy aktivity za řešitele RNDr. Ing. Vojtěcha Koláře:


Českobudějovický denik.cz:  Jak Calla chránila pískovny v roce 2020






Dosavadní výstupy

Pokračujeme ve studiu unikátních jezerních ekosystémů, které vznikly zatopením důlních jam po ukončení povrchové těžby hnědého uhlí. Aktuálně se zaměřujeme zejména na hrozby, které u sledovaných ekosystémů představují výskyt sinic vázaných na podmínky nízké úživnosti, zavlečení invazních druhů a dopady lidských činností, jako je například rekreační rybolov, které mohou ovlivnit stabilitu těchto systémů.

Navzdory nízké úživnosti, která je z pohledu udržení vysoké kvality vody žádoucím stavem, byl v jezerech Most a Medard potvrzen výskyt sinice Planktothrix rubescens. Jedná se o potenciálně nebezpečný druh sinice, který je v mnoha aspektech odlišný od ostatních druhů tvořících toxické vodní květy. P. rubescens produkuje toxické látky (zejména microcystiny), které představují vážnou ekologickou hrozbu a mohou toxicky působit na vodní organismy i člověka. Ke zvýšené tvorbě vodních květů a šíření této sinice přispívá i globální změna klimatu, která se projevuje nárůstem teplot, prodloužením vegetační sezóny a zesílením teplotní stratifikace.

Sledování vývoje rybích společenstev představujících nejvyšší trofické úrovně ekosystémů důlních jezer ukazuje, že postupem času dochází k žádoucímu snižování celkové početnosti a biomasy, ustálení počtu druhů a stabilizaci zastoupení výhradních dravců jako je štika a sumec, a potenciálních dravců jako je okoun. Z pohledu typologie rybích obsádek, tak vznikají jedinečné okouno-štikové a síhové systémy, které v eutrofních systémech našich nádrží a ohospodařovaných rybnících nemají obdoby. Modelování dopadů rekreačního rybolovu, ale jednoznačně ukazuje, že by tyto unikátní systémy byly rychle rozvráceny, pokud by byly zpřístupněny rekreačnímu rybolovu za obecně provozovaných podmínek.

Dosavadní výstupy aktivity za řešitele RNDr. Jiřího Peterku, Ph.D.

Peterka J. (2021) Komplexní průzkum rybí obsádky jezera Most v roce 2020. Zpráva HBÚ BC AVČR, v.v.i. pro PKÚ, s.p., 43 str.

Peterka J. (2021) Komplexní průzkum rybí obsádky jezera Chabařovice v roce 2020. Zpráva HBÚ BC AVČR, v.v.i. pro PKÚ, s.p., 43 str.

Peterka J., Hejzlar J., Nedoma J., Znachor P., Seďa J. (2021) Hydrobiologický monitoring jezera Medard v roce 2020. Zpráva HBÚ BC AVČR, v.v.i. pro SU, a.s., 69 str.

Článek pro časopis Živa:

Ryby v rekultivovaných důlních jámách – udržení kvality vody a socioekonomický rozvoj / Fish in Revitalized Mining Pits – Maintaining Water Quality and Socio-economic Development

Povrchová těžba hnědého uhlí znamená značný zásah do přírodního prostředí. K zahlazení napáchaných škod se využívá hydrická varianta rekultivací, kdy z lomů vznikají jezera. V těchto jezerech navrhujeme realizovat typologicky korektní rybí obsádky síhového typu. V příspěvku pak popisujeme výhody těchto obsádek ve vazbě na udržení vysoké kvality vody vzniklých jezer i jejich socioekonomický rozvoj.

Letecký pohled na jezero Medard v průběhu napouštění, které probíhalo mezi lety 2008–16. V prvních dvou letech bylo realizováno samovolným nastoupáním vody po ukončení čerpání důlní vody přímo z dolu. Od r. 2010 projekt přešel do fáze napouštění z řeky Ohře, jež se provádělo pouze v období s odpovídající kvalitou vody a tehdy, pokud to stav vody v řece umožňoval. V pozadí město Sokolov. Foto P. Znachor

Charakteristická šroubovice jikerného pásu okouna říčního (Perca fluviatilis) zavěšená na zatopené vegetaci dokazuje úspěšné tření tohoto druhu v podmínkách jezera Most. Jezero vzniklo jako projekt rekultivace v místě bývalého hnědouhelného dolu Ležáky. Foto J. Peterka

Znázornění hlavních rozdílů mezi eutrofní přehradní nádrží (vlevo) a oligo­trofním důlním jezerem (vpravo). Pro zjednodušení procesů jsou srovnávány rozlohou a hloubkou stejně velká vodní tělesa. Značná rozloha povodí s množstvím sídel a zemědělské činnosti má u přehradních nádrží za následek silné zatížení živinami.

Hodnocení rybího společenstva metodou komplexního průzkumu spočívá v získání vzorků ze všech podstatných habitatů jezera různými lovnými prostředky – základem je vždy sonarový průzkum a odlovy tenatovými sítěmi, doplněné většinou i odlovy sítěmi zátahovými a vlečnými nebo o elektro­lovy, a v odhadu složení rybí obsádky váženým způsobem s použitím relativní významnosti jednotlivých stanovišť a relativní početnosti nebo biomasy ryb v těchto stanovištích.

Typologie středoevropských jezer podle složení biomasy ichtyocenóz. Upraveno s použitím výsledků pracovní skupiny Lake Fish Monitoring Group (Kubečka a Peterka 2009)

Jedinec sumce velkého (Silurus glanis) odpočívající v zatopeném keři v jezeře Most. Na jednotlivých větvích jsou patrné shluky mlže slávičky mnohotvárné (Dreissena polymorpha), v České republice nepůvodního a velmi účinného filtrátora vody. Foto J. Peterka

Značně strukturovaná příbřežní zóna jezera Most s bohatými porosty submerzní makrovegetace. V důlních jezerech s vysokou průhledností vody se s makrofyty setkáváme do hloubek i přes 10 m. Foto J. Peterka

Zpracování úlovku na jezeře Medard, dřívějšího lomu Medard-Libík. Každá ryba je změřena, zvážena, určena do druhu a zjištěno její pohlaví. U daného množství jedinců se odebírají vzorky potravy a šupin k určení stáří. Foto J. Peterka

Souborové přílohy

Dosavadní výstupy

Rybožraví predátoři jsou nejvýznamnější konfliktní skupinou živočichů v ČR, často jde o organismy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb. i jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. Komerčnímu i sportovnímu rybářství působí rybožraví predátoři ročně škody na úrovni 0,5 miliardy Kč. Mezi lety 2000-2012 bylo podle zákona č. 115/2000 Sb. Ministerstvem životního prostředí ČR vypláceno každoročně 84-95% veškerých náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy jen za rybožravé predátory (kormorán velký, vydra říční). Pochopení potravních strategií a výběrovosti rybožravých predátorů je klíčem k následné minimalizaci škod, které působí. V rámci aktivity jsou analyzovány starší a dosbírávány nové vzorky potravy rybožravých predátorů na vytipovaných referenčních lokalitách a provedeno vyhodnocení druhového a velikostního zastoupení kořisti. Predátoři jsou dále monitorováni vizuálními technikami (fotopasti, dron). Následně budou během aktivity vyhodnoceny nejohroženější druhy a velikostní skupiny ryb v závislosti na druhu/typu rybožravého predátora a bude provedeno srovnání s odbornou literaturou. Budou navržena druhově specifická opatření ke zmírnění škod, které jednotliví rybožraví predátoři působí. Dílčí výsledky aktivity jsou průběžně prezentovány i na YouTube (viz přístupové linky níže).

Dosavadní výstupy aktivity za řešitele doc. RNDr. Martina Čecha, Ph.D.

Impaktový článek
Hadravová A., Čech P., Čech M. (2020). The impact of a catastrophic flood on species and size composition of the diet of fish-eating birdsActa Oecologica 108: 103608. DOI: doi.org/10.1016/j.actao.2020.103608

Popularizační článek 
Čech M. (2021). Jak velké ryby loví ledňáček říční? Rybářství 3: 40-43.

Konferenční příspěvek
Čech M., Hadravová A., Čech P. (2020). Povodně v životech rybožravých predátorů. XVII. Rybářská a ichtyologická konference (4.-5. listopadu 2020, vedená kvůli pandemii COVID-19 v on-line prostoru).

Dílčí výsledky aktivity prezentované na YouTube:

 

Mládě ledňáčka říčního se na přinesenou rybu nasouká doslova jako ponožka. Foto: Pavel Čech

Vývržek kormorána s kostmi plotice. Foto: Martin Čech

Ryby vyvržené kormoránem. Foto: Martin Čech

Dosavadní výstupy

Dosavadní výstupy aktivity za řešitele RNDr. Petra Blabolila, Ph.D.


Výchova mladých hydrobiologů na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích

Výchova hydrobiologů na Přírodovědecké fakultě patří k „rodinnému stříbru“ Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, především díky těsné spolupráci a odbornému zázemí v Biologickém centru AV ČR, v.v.i. Předávání zkušeností a znalostí patří mezi stěžejní poslání vysokých škol. V současné době máme k dispozici téměř nepřeberné množství dostupných informací v tištěné a především elektronické formě. Osobní zkušenost s určitým procesem či zařazení informace do kontextu prostředí však stále zůstává nenahraditelnou formou učení, a to i pro vysokoškolské studenty. Důležitosti takzvané terénní zkušenosti jsme si dobře vědomi, a proto kromě teoretických přednášek a cvičení v posluchárnách, respektive laboratořích každoročně na Přírodovědecké fakultě JU pořádáme speciální kurz Hydrobiologická exkurze, při němž si studenti mohou „osahat“ jednotlivé odběrové metody či porovnat vliv různých faktorů prostředí na biotu a kvalitu vody.

Výchova mladých hydrobiologů na Jihočeské-hydrobiologická exkurze


The true picture of environmental DNA, a case study in harvested fishponds


The true picture of environmental DNA, a case study in harvested fishponds