Ekologického Oskara převzal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, s patronkou projektu Jitkou Čvančarovou. Foto: Běla Dostálová
„Velice si vážíme toho, že nás odborná porota vybrala ze 167 projektů mezi šest finalistů. Už to je pro nás velký úspěch. Zároveň velmi děkujeme za podporu veřejnosti, díky níž jsme nyní získali toto prestižní ocenění. Je to pro nás důležitý signál, že má naše práce smysl,“ navázal Dalibor Dostál. Kromě hlasujících z celé České republiky si podle něj speciální poděkování zaslouží i obyvatelé Českých Budějovic, kteří na červnovém Ekofestivalu projektu přidělili Cenu sympatie.
Významná cena podle Dalibora Dostála dál pomůže propagovat přirozenou pastvu velkých býložravců v Česku. „Velcí kopytníci přinášejí do české ochrany přírody klíčovou systémovou změnu. Toto řešení je přírodě blízké a finančně efektivní. V současné době ho využívá na 15 rezervací po celém Česku od Aše až po Znojmo. Potenciál je však výrazně větší, v České republice je zhruba 150 lokalit, kde by podle certifikované metodiky ministerstva životního prostředí mohli velcí kopytníci pomáhat,“ zmínil Dalibor Dostál. Jižní Čechy patří v této oblasti ke špičce v rámci České republiky. Vznikly zde již tři rezervace velkých kopytníků, což je spolu s Plzeňským krajem nejvíce v republice.
Zároveň věří, že prestižní ocenění zlepší podmínky, za kterých projekt působí. „Chtěl bych poprosit všechny, aby pomáhali pro podobné projekty vytvářet bezpečné, stabilní a nekorupční prostředí. Právě takové podmínky nám zatím celých deset let fungování rezervace chybí,“ doplnil Dalibor Dostál.
Na pódiu spolu s ním převzala cenu patronka projektu Jitka Čvančarová. „Jitka dala podpoře projektu obrovskou energii a jeho propagaci odpracovala s obrovským nasazením. Nebýt toho, určitě jsme nezískali tak velký ohlas mezi hlasujícími,“ pokračoval Dalibor Dostál a navázal: „Poděkování patří také všem, kdo projekt podporují od chvíle, kdy se objevil jen jako nápad napsaný na papíru, pomáhali mu překonávat těžká období, pro všechny vědecké spolupracovníky, dárce i dobrovolníky, díky kterým se podařilo z původně zanedbaného koutu přírody plného černých skládek vytvořit přírodní ráj, kde se daří vzácným organizmům od květin, přes motýly až po zubry.“
Divocí koně v Milovicích. Foto Michal Köpping
“Přirozená pastva je unikátní kombinací všeho, co od moderní udržitelné péče o krajinu jako společnost potřebujeme, to bylo přelomové zjištění,” říká Miloslav Jirků z Biologického centra AV ČR, který je od počátku odborným koordinátorem programu přirozené pastvy velkých kopytníků. “V prvé řadě jde o přírodě nejbližší způsob aktivní péče o krajinu a podpory biodiverzity, který máme a budeme mít k dispozici. Navíc ji lze bez rizik realizovat i v hustě osídlené středoevropské krajině, je efektivní na větších plochách libovolné rozlohy, finančně, energeticky a personálně je řádově výhodnější a tedy i udržitelnější než konvenční technické postupy, a navíc generuje řadu přidaných hodnot, z nichž nejdůležitější je obnova a podpora ekosystémových služeb krajiny,” vypočítává Miloslav Jirků.
Ekosystémovými službami jsou myšleny např. dlouhodobé stabilní ukládání uhlíku v půdě, akcelerace půdotvorných procesů, zvýšení odolnosti vegetace k nedostatku vody a klimatickým změnám, zvýšení úživnosti krajiny pro volně žijící faunu, či podpoření populací divokých opylovačů. To vše na velkých plochách v horizontu pouhých jednotek let a s minimálními náklady. Z přidaných hodnot lze dále jmenovat například významné zvýšení populace ohroženého a celoevropsky chráněného zubra evropského, který je u nás k péči o krajinu přímo využíván, dále zvýšení turistické atraktivity lokalit, osvěta široké veřejnosti v oblasti fungování a ochrany přírody, nebo vytváření stále vzácnějších klidových zón v naší intenzivně využívané krajině. V neposlední řadě je zde dosud nevyužitý potenciál pastevních rezervací pro nízkonákladovou produkci vysoce kvalitních potravin.
Přirozená pastva je zkrátka modelem vědecky podložené, mimořádně efektivní a celospolečensky výhodné strategie péče o krajinu, umožňující její environmentálně a finančně dlouhodobě udržitelné využívání. To vše budí oprávněnou pozornost řady tuzemských i zahraničních vědeckých pracovišť, která dnes v českých pastevních rezervacích realizují různě zaměřené výzkumné projekty. Česká republika se díky tomu stává velmocí ve výzkumu vlivu velkých kopytníků na přírodu. V časech těžkých začátků jsme si v takový vývoj netroufali ani doufat. Úspěšnost programu dobře ilustrují čísla. Za necelých devět let se u nás od roku 2015 pastevní rezervace ze skromných 15 koní na jediné 40-hektarové lokalitě v Milovicích, rozrostly na současných 282 zvířat na 756 hektarech sedmnácti lokalit v 15 pastevních rezervacích. “V oblasti péče o krajinu a jejího využití je implementace přirozené pastvy velkých kopytníků jedním z nejvýznamnějších výsledků praktické aplikace vědeckého výzkumu v Česku. Doufejme, že se přirozená pastva dostane tam, kde ji nejvíce potřebujeme a kde může nejvíce pomoci: do plánů péče o velkoplošná a maloplošná chráněná území, rekultivačních a revitalizačních plánů území narušených těžbou uhlí a jiných surovin, agrolesnických programů, evropských programů na obnovu přírody, či kompenzačních opatření na zemědělské půdě, která je u nás obecně ve špatném stavu,” dodává Miloslav Jirků,
Zpětně šlechtění pratuři. Foto Michal Köpping
Divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři přetvořili původně degradované území bývalého vojenského prostoru Milovice na biologicky pestrou oblast. Namísto dříve dominantních tří druhů agresivních trav nyní území kvete na ploše stovek hektarů a vědci tam napočítali přes 111 druhů květin. Počty nejvzácnější z nich, hořce křížatého, se díky velkým kopytníkům výrazně zvýšily. Množství mladých rostlinek tohoto druhu vzrostlo o 5553 procent. Počty vzácných motýlů modrásků hořcových se zvýšily o 1700 procent. Rezervace je prvním místem na světě, kde společně žijí všechny tři klíčové druhy velkých kopytníků Evropy, loni se zároveň stala jediným místem na světě, kde vědci zjistili výskyt vzácné perloočky hrotnatky neočekávané.
S prvním místem v soutěži je spojená také finanční odměna půl milionu korun. „V nejbližší době nás čeká generální rekonstrukce nejstaršího napajedla v rezervaci za více než šest set tisíc korun. Díky získané odměně pokryjeme většinu těchto nákladů,“ ocenil Dalibor Dostál. Na podporu projektů návratu velkých kopytníků může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz.
Projekt milovické rezervace získal v minulých letech několik dalších významných ocenění. Obdržel Cenu Josefa Vavrouška, Cenu SDGs v kategorii Změna klimatu za naplňování globálních cílů OSN v oblasti udržitelnosti, letos převzal cenu Hvězda udržitelnosti. Spolu s filmaři převzala rezervace Cenu prezidenta Ekofilmu. Zakladatel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál byl rovněž zařazený mezi osobnosti televizního cyklu Zelený hrdina, loni byl zařazen mezi Tváře udržitelnosti.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Kooperativa, Nadace Qminers, Nadace Benetheo, JRD, Accace, ČEPS, Carborundum Electrite, Amanita Design, Linde, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Projan Service, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Vertue, Beire, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
