Daniel Růžek obdržel cenu Akademie věd ČR

Daniel Růžek získal cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých dosáhl s podporou Akademie věd ČR.

Onemocnění covid-19 a klíšťová encefalitida mají výrazný dopad na společnost. Daniel Růžek z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR se významně přičinil o objevy při poznávání patogeneze emergentních virových nákaz a o vývoj nových terapeutických přístupů. Na jeho práci navázal vývoj protilátek proti oběma nákazám. Spolupracoval i s nositelem Nobelovy ceny Charlesem M. Ricem.

„Dovedete si představit, jak stresující bylo prezentovat naše výsledky nobelistovi. O to větší přišla úleva, když je pochválil,“ vzpomněl na počátky spolupráce, která dodnes pokračuje

Ceny Akademie věd ČR a finanční částku, která se s nimi pojí, každoročně získávají vědkyně a vědci, jejichž výzkumy přispívají k prestiži české vědy v mezinárodním měřítku. Udělují se za ukončené vědecké výsledky excelentního a kvalitního výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority, od jejichž prvního zveřejnění nebo realizování neuplynulo více než pět let.

„Ceny Akademie věd dokazují, jak excelentní a důležité výzkumy naši kolegové na pracovištích provádějí,“ vyzdvihla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Zdůraznila, že vědecká kariéra ovšem není vždy snadná: „Dobrodružství vědy často nepřináší okamžité výsledky. Když se ale dostaví, jde o velkou satisfakci.“

Miloslav Šimek získal cenu za popularizaci vědy

Využívání a ochrana půdy jsou hlavními tématy půdního mikrobiologa Miloslava Šimka z Biologického centra AV ČR. Často přednáší pro veřejnost, vystupuje v médiích, píše popularizační publikace. V pondělí 6. listopadu za své úsilí obdržel Cenu předsedkyně Akademie věd ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ocenění převzal při slavnostním zahájení Týdne Akademie věd ČR.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová během ceremoniálu připomněla, že výzkumy z velké části financují veřejné prostředky. „Smyslem, a vlastně i povinností ve vědě proto není – a nikdy by ani být nemělo – dělat ‚výzkum pro výzkum‘, ale pomáhat společnosti.“ Vědci a vědkyně by si podle ní měli uvědomovat, že sdílení poznatků je důležité z mnoha důvodů. „Při jejich setkávání s veřejností kladou laici chytré otázky. Mají úhel pohledu, který pro nás vědce není zřejmý a může být překvapivý. Z popularizace tímto způsobem tedy profitujeme i my.”

Miloslav Šimek patří k předním půdním mikrobiologům. Dlouhodobě se věnuje popularizaci výzkumu a propagaci vědeckých výsledků v oblasti půdní biologie. Dlouhá léta působil jako expert v Sekci půdního a vodního hospodářství a výživy plodin Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Řada jeho prací vznikla ve spolupráci s předními zahraničními pracovišti, významně se zasloužil i o propagaci české vědy v zahraničí.

Napsal řadu vzdělávacích a popularizačních publikací, z nichž nejnovějším titulem je PŮDA – jak o ni pečovat a jak dobře hospodařit. Je také autorem putovní velkoformátové exteriérové výstavy Bez půdy to nepůjde, která navštívila již řadu měst. Přednáší pro veřejnost, vystupuje v médiích a také organizuje praktické kurzy péče o půdy pro veřejnost. „Popularizátoři nikdy neodpočívají – pořád popularizují,“ zdůraznil na slavnostním ceremoniálu.

Cenu předaly členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová (vlevo) a předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR.

S využitím zdroje AV ČR: Při zahájení Týdne Akademie věd převzali tři vědci cenu za popularizaci

“Rybožraví predátoři versus sportovní a produkční rybáři” – přednáška

Dne 8. listopadu 2023 se uskutečnila přednáška pro Střední rybářskou a Vyšší odbornou školu vodního hospodářství a ekologie ve Vodňanech “Rybožraví predátoři versus sportovní a produkční rybáři”. Akce se konala pod záštitou programu Strategie AV21 “Záchrana a obnova krajiny”.

 

Přednášející

doc. RNDr. Martin Čech, Ph.D.

Biologické centrum AV ČR

Dr. Martin Čech je vědeckým pracovníkem Hydrobiologického ústavu . Jeho výzkum za posledních pět let zahrnoval studium chování a role ryb v pelagiálu údolních nádrží a jezer, studium ekologie ichtyoplanktonu, kvantitativní sonarové studie juvenilních ryb, výzkum reprodukční biologie okouna říčního a studium potravní ekologie rybožravých predátorů (kormorán velký, ledňáček říční, vydra říční).

 

“Využití protilátek v léčbě virových nákaz” – přednáška v rámci Týdne Akademie věd ČR

Václav Hönig z Biologického centra AV ČR, v.v.i. (Parazitologický ústav) představí v pátek 10. 11. od 12:00 využití protilátek v léčbě virových nákaz v rámci výzkumného programu Strategie AV21 “Virologie a antivirová terapie”.

Protilátky jsou tělu vlastní molekuly, které nám pomáhají chránit se proti infekčním nákazám. Pokud se tělo s danou infekcí setkává poprvé, účinná hladina protilátek vznikne až po nějaké době od infekce. V tom okamžiku už se ale může daná bakterie, či virus v těle rozšířit natolik, že ji imunitní systém neumí zastavit. Podstatou protilátkové léčby je tedy podání protilátek z vnějšího zdroje co nejdříve po infekci.

V rámci léčby infekčních onemocnění se protilátky používají přes 130 let, metody jejich přípravy se však významně proměňují. Od podání krevního séra od pacienta, který infekci již prodělal, které obsahuje směs protilátek s různou účinnost co do rozpoznání infekce a její likvidace, jsme se posunuli k biotechnologické výrobě konkrétních protilátek, které mají ověřenou účinnost proti danému viru či bakterii.

Na příkladu monoklonálních rekombinantních protilátek proti viru SARS-CoV-2 a viru klíšťové encefalitidy si ukážeme, jak může vývoj moderních terapeutických protilátek vypadat.

Přednáška se koná na Praha 1, Národní 1009/3, v budově Akademie věd ČR, místnost 205. Registrace na akci je k dispozici na webu Týdne AV.

Přednášející

Mgr. Václav Hönig, Ph.D.
Biologický ústav AV ČR
Václav Hönig je členem laboratoře arbovirologie Parazitologického ústavu Biologického centra AVČR v Českých Budějovicích. Jeho hlavním výzkumným zaměřením je ekologie a epidemiologie virů přenášených klíšťaty a komáry.

“Oheň v lese – postrach nebo požehnání?” – přednáška v rámci Týdne Akademie věd ČR

Miloslav Devetter z Biologického centra AV ČR, v.v.i. představí v úterý 7. 11. od 14:00 jaký mají význam požáry v přírodě v rámci výzkumného programu Strategie AV21 “Záchrana a obnova krajiny.”

Jsou požáry v přírodě dobré nebo špatné? Jaký mají význam a co způsobují? Jak se jim bránit a máme to vůbec dělat? Jsou naše lesy požárům přizpůsobené? Zaměříme se také na požár v Českém Švýcarsku: kdo jej vlastně způsobil?

To jsou některé z otázek, na které budeme během přednášky hledat odpovědi.

Přednáška se koná na Praha 1, Národní 1009/3, v budově Akademie věd ČR, místnost 206. Registrace na akci je k dispozici na webu Týdne AV.

Přednášející

RNDr. Miloslav Devetter, Ph.D.
Biologické centrum AV ČR
RNDr. Miloslav Devetter, Ph.D., je vědeckým pracovníkem Biologického Centra AV ČR, Ústavu půdní biologie a biogeochemie. Zabývá se ekologií půdní mikrofauny a vztahy mezi půdní faunou a organickou hmotou.

“Půda – jak o ni pečovat a jak dobře hospodařit aneb Bez půdy to nepůjde” – přednáška v rámci Týdne Akademie věd ČR

Miloslav Šimek z Biologického centra AV ČR, v.v.i. představí ve čtvrtek 9. 11. od 16:00 základní zásady správné péče o půdu v rámci výzkumného programu Strategie AV21 “Záchrana a obnova krajiny.”

Přednáška připomene základní zásady správné péče o půdu. Nejprve se krátce zaměří na hlavní složky půdy, na půdní vlastnosti a na biologické procesy a společenstva půdních organismů. Poté vysvětlí principy a osvědčené postupy hospodaření, které půdu nepoškozují, ale které ji naopak udržují v dobrém stavu.

Půda je podmínkou života, na půdě stojí základy naší civilizace. Kromě produkce potravin, krmiv, vláken a dalších produktů má půda nezastupitelný význam v krajině, kde mimo jiné vsakuje, zadržuje a čistí vodu, rozkládá organické látky i nebezpečné chemikálie a spoluvytváří zdravé životní prostředí. Kvalitní a zdravá půda je nutným předpokladem života a prosperity. Proto je třeba o půdu pečovat, a to jak na úrovni velkoplošného zemědělství, tak i na každé zahrádce. Přednáška je určena zejména drobným pěstitelům i dalším zájemcům o smysluplné a dlouhodobě udržitelné hospodaření.

Přednáška se koná na Praha 1, Národní 1009/3, v budově Akademie věd ČR, místnost 205. Registrace na akci je k dispozici na webu Týdne AV.

Přednášející

prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc.
Biologické centrum AV ČR
Prof. Miloslav Šimek je vedoucím vědeckým pracovníkem a profesorem půdní mikrobiologie v Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR. Věnuje se procesům přeměn dusíku a uhlíku a ekofyziologii půdních organismů. V poslední době se zaměřuje na popularizaci vědeckých poznatků o půdě a na výchovu mládeže i veřejnosti v oblasti významu půdy a péče o půdu.

“Důlní jezera – zdary, nezdary a budoucí hrozby” – přednáška v rámci Týdne Akademie věd ČR

Jiří Peterka z Biologického centra AV ČR, v.v.i. představí v úterý 7. 11. od 12:00 zdary, nezdary a budoucí hrozby důlních jezer v rámci výzkumného programu Strategie AV21 “Záchrana a obnova krajiny.”

Přednáška shrne výsledky z aktuálně provedených rekultivací tří důlních jam, kde zejména na příkladu realizace vybraných rybích společenstev, ukáže, že se obešly bez větších komplikací, ale též že vývoj proběhl v každém jezeře značně specificky. Závěrem pak přednáška poukáže na nejvýznamnější hrozby udržení realizovaných rybích obsádek s vysokým podílem dravých druhů ryb, které jsou pojistkou dlouhodobého udržení vysoké kvality vody v těchto systémech.

Povrchová těžba hnědého uhlí znamenala značný zásah do přírodního prostředí naší krajiny. K zahlazení napáchaných škod se využívá hydrická varianta rekultivací, kdy z lomů vznikají jezera. Přetvoření opuštěného důlního prostoru v jezerní ekosystém představuje unikátní příležitost pro využití znalostí o fungování společenstev vodních organismů a nastavení takové provázanosti jednotlivých biotických složek ekosystému, aby bylo dosaženo stavu s vysokou kvalitou vody, a tím byla obnovena nejen ekologická hodnota poškozené krajiny, ale rozvíjen i potenciál socio-ekonomického rozvoje.

Přednáška se koná na Praha 1, Národní 1009/3, v budově Akademie věd ČR, místnost 205. Registrace na akci je k dispozici na webu Týdne AV.

Přednášející

RNDr. Jiří Peterka, Ph.D.
Biologické centrum AV ČR
Dr. Jiří Peterka je vedoucím vědeckým pracovníkem a v současné době ředitelem Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Věnuje se výzkumu vnitro- a mezidruhové potravní kompetice zástupců dvou našich nejvýznamnějších čeledí – ryb kaprovitých a okounovitých.

S prezidentem ČR o Lánské oboře

Výstup za řešitele Mgr. Lukáše Čížka, Ph.D.

Dne 17. října proběhlo v lovecké chatě v bažantnici Amálie setkání prezidenta republiky pana Petra Pavla se zástupci státní ochrany přírody a ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem. Předmětem setkání byla diskuse o ochraně přírody České republiky, problematice národních parků. Jedním z bodů setkání bylo také využití Lánské obory.

Mnohé obory, mezi nimi také Lánská obora, patří mezi unikátní, která byla často stovky let pečlivě chráněna před běžným hospodářským využitím. Obory také dlouho unikaly intenzifikaci lesního hospodaření. Patří tak k lokalitám s velkou koncentrací starých stromů. Právě v oborách často přežily ohrožené druhy živočichů nebo rostlin, které staré stromy potřebují. V posledních dekádách ale roste tlak na rentabilitu provozu obor. Ten vede k navýšení počtů zvěře a snahám provoz obor dotovat z prodeje dřeva vytěženého na jejich území. Vysoké stavy zvěře ale znamenají neúnosný tlak na vegetaci. Těžby dřeva a pěstební postupy běžné v intenzivním lesnictví zase zcela mění tvář lesní vegetace. Obory tak postupně ztrácejí unikátní biodiverzitu, kterou uchovávaly stovky let.

K jednání o Lánské oboře byl proto přizván také Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR, který se oborami, jejich biodiverzitou a možnostmi její ochrany zabývá také v rámci Strategie AV 21. S prezidentem, vedoucím Lesní správy Lány a dalšími účastníky jednání hledali cesty, jak skloubit potřeby ohrožených druhů s péčí o oboru.

Srovnání stavu Lánské obory v polovině 20. století (dole) a dnes (nahoře) ukazuje úbytek biologicky cenných světlých lesů, které byly pro obory donedávna typické, a jejich postupné nahrazování plantážemi, často místně nepůvodních jehličnanů.