Přečtěte si komentář našeho Vojty Koláře: Mrtvá ramena a komáři
Začátkem prázdnin jsem dělal průzkum hmyzu v mrtvých ramenech Lužnice v severní části CHKO Třeboňsko. Napadla mě zajímavá souvislost mezi nadměrným počtem komárů, který nyní v okurkové sezóně rezonuje médii a vlivem (jak jinak) člověka.
Mrtvá ramena vznikala v původním meandrujícím korytě řeky, jehož meandr se protrhl a tok si zkrátil cestu a vytvořil tak tůň typického „rohlíkovitého“ tvaru, někdy spojenou s tokem (slepé rameno) či úplně oddělenou (mrtvé rameno).
V mapách sice ramena jsou ale…
Mrtvá ramena jsou nyní výškově „nad“ tokem. Zároveň jsou v neprostupné džungli porostů vrb, náletu a starých dubů (dříve jasně solitérních stromů!). Tůně tak postupně pohlcuje sukcese – padá do nich listí a jiný opad, zarůstají a dochází k jejich postupnému vysychání a zániku. Chybí jim povodně!.
Na různých akcích s veřejností se mě lidi ptají: „Proč potřebujeme nějaké vodní brouky, vážky nebo vodní ploštice, a k čemu nám jsou?“. No právě! Jsou to totiž predátoři komárů, což víme díky experimentům v laboratoři – například potápníci rodu Acilius, ploštice znakoplavky (Notonecta), šidélka rodu Coenagrion, vážky rodů Libellula a Sympetrum nejvíce preferují larvy komárů (Klecka & Boukal, 2012; Lundkvist et al., 2003). Jedná se o časté druhy v naší krajině, ale záleží na jejich početnosti…
