Muddying the unexplored post-industrial waters: Biodiversity and conservation potential of freshwater habitats in fly ash sedimentation lagoons

Výstup za řešitele RNDr. Ing. Vojtěcha Koláře, Ph.D.

🏭Popílek, který v tepelných elektrárnách zůstává po spálení uhlí, je zachytáván a ukládán na odkalištích. Kdo by si myslel, že v takovém prostředí nic nepřežije, tak by se mýlil. Biodiverzitu těchto sedimentačních nádrží studovaly výzkumné týmy Roberta Tropka z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Biologické centrum AVČR a Davida Boukala z Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
K prohloubení našich znalostí o biodiverzitě odkališť popílku se tentokrát vědci zaměřili na vodní ekosystémy odkalovacích nádrží, ve kterých vůbec poprvé podrobně studovali výskyt ryb, bezobratlých živočichů, rostlin a fytoplanktonu (řas, sinic a podobných organismů). Aby výsledky uvedli do širšího kontextu, srovnali vědci biodiverzitu v popílkových lagunách se zatopenými pískovnami a dalšími těžebnami, které jsou dobře známé vysokou biodiverzitou sladkovodních organismů, včetně řady ohrožených druhů.
A na co přišli? Tyto dva typy lokalit se nijak výrazně nelišily ani ve své biologické rozmanitosti, ani ve svém ochranářském potenciálu. V popílkových lagunách se hojně vyskytovaly druhy ze slanisek, mokřadů a obecně z oligotrofních vod (s nízkým obsahem živin), které v dnešní přehnojené krajině již téměř nenajdeme. V sedimentačních lagunách bylo nalezeno 15 ohrožených druhů, z nichž některé dokonce chyběly v zatopených těžebnách. To že se zde vyskytovaly ve větších počtech znamená, že jde o stabilní populace, a ne o nějaké náhodné tuláky.

 

Muddying the unexplored post-industrial waters: Biodiversity and conservation potential of freshwater habitats in fly ash sedimentation lagoons

Dosavadní výstupy

Cílem projektu je porovnání společenstev vodního hmyzu v různých typech stojatých vod s důrazem na intenzitu a charakter ovlivnění člověkem. Stojaté vody (zejm. rybníky, pískovny a nivní tůně) jsou u nás často ovlivněny lidskou činností např. eutrofizací, chemickým znečištěním nebo špatným hospodařením. Vodní hmyz patří mezi nápadné obyvatele těchto biotopů a může sloužit jako indikátor jejich stavu a v širším kontextu i stavu okolní krajiny. Dalším cílem je také zahájení budování informační platformy pro nalezení vhodného managementu s cílem zachovat resp. navrátit ohrožené druhy vodního hmyzu do české krajiny, jakým je například vzácný a ohrožený potápník dvojčárý (Graphoderus bilineatus).

Dosavadní výstupy aktivity za řešitele RNDr. Ing. Vojtěcha Koláře:


Českobudějovický denik.cz:  Jak Calla chránila pískovny v roce 2020