Vojtěch Kolář: Mrtvá ramena a komáři

Přečtěte si komentář našeho Vojty Koláře: Mrtvá ramena a komáři
Začátkem prázdnin jsem dělal průzkum hmyzu v mrtvých ramenech Lužnice v severní části CHKO Třeboňsko. Napadla mě zajímavá souvislost mezi nadměrným počtem komárů, který nyní v okurkové sezóně rezonuje médii a vlivem (jak jinak) člověka.
Mrtvá ramena vznikala v původním meandrujícím korytě řeky, jehož meandr se protrhl a tok si zkrátil cestu a vytvořil tak tůň typického „rohlíkovitého“ tvaru, někdy spojenou s tokem (slepé rameno) či úplně oddělenou (mrtvé rameno).
V mapách sice ramena jsou ale…
Mrtvá ramena jsou nyní výškově „nad“ tokem. Zároveň jsou v neprostupné džungli porostů vrb, náletu a starých dubů (dříve jasně solitérních stromů!). Tůně tak postupně pohlcuje sukcese – padá do nich listí a jiný opad, zarůstají a dochází k jejich postupnému vysychání a zániku. Chybí jim povodně!.
Na různých akcích s veřejností se mě lidi ptají: „Proč potřebujeme nějaké vodní brouky, vážky nebo vodní ploštice, a k čemu nám jsou?“. No právě! Jsou to totiž predátoři komárů, což víme díky experimentům v laboratoři – například potápníci rodu Acilius, ploštice znakoplavky (Notonecta), šidélka rodu Coenagrion, vážky rodů Libellula a Sympetrum nejvíce preferují larvy komárů (Klecka & Boukal, 2012; Lundkvist et al., 2003). Jedná se o časté druhy v naší krajině, ale záleží na jejich početnosti…
 

Muddying the unexplored post-industrial waters: Biodiversity and conservation potential of freshwater habitats in fly ash sedimentation lagoons

Výstup za řešitele RNDr. Ing. Vojtěcha Koláře, Ph.D.

🏭Popílek, který v tepelných elektrárnách zůstává po spálení uhlí, je zachytáván a ukládán na odkalištích. Kdo by si myslel, že v takovém prostředí nic nepřežije, tak by se mýlil. Biodiverzitu těchto sedimentačních nádrží studovaly výzkumné týmy Roberta Tropka z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Biologické centrum AVČR a Davida Boukala z Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
K prohloubení našich znalostí o biodiverzitě odkališť popílku se tentokrát vědci zaměřili na vodní ekosystémy odkalovacích nádrží, ve kterých vůbec poprvé podrobně studovali výskyt ryb, bezobratlých živočichů, rostlin a fytoplanktonu (řas, sinic a podobných organismů). Aby výsledky uvedli do širšího kontextu, srovnali vědci biodiverzitu v popílkových lagunách se zatopenými pískovnami a dalšími těžebnami, které jsou dobře známé vysokou biodiverzitou sladkovodních organismů, včetně řady ohrožených druhů.
A na co přišli? Tyto dva typy lokalit se nijak výrazně nelišily ani ve své biologické rozmanitosti, ani ve svém ochranářském potenciálu. V popílkových lagunách se hojně vyskytovaly druhy ze slanisek, mokřadů a obecně z oligotrofních vod (s nízkým obsahem živin), které v dnešní přehnojené krajině již téměř nenajdeme. V sedimentačních lagunách bylo nalezeno 15 ohrožených druhů, z nichž některé dokonce chyběly v zatopených těžebnách. To že se zde vyskytovaly ve větších počtech znamená, že jde o stabilní populace, a ne o nějaké náhodné tuláky.

 

Muddying the unexplored post-industrial waters: Biodiversity and conservation potential of freshwater habitats in fly ash sedimentation lagoons

Dosavadní výstupy

Cílem projektu je porovnání společenstev vodního hmyzu v různých typech stojatých vod s důrazem na intenzitu a charakter ovlivnění člověkem. Stojaté vody (zejm. rybníky, pískovny a nivní tůně) jsou u nás často ovlivněny lidskou činností např. eutrofizací, chemickým znečištěním nebo špatným hospodařením. Vodní hmyz patří mezi nápadné obyvatele těchto biotopů a může sloužit jako indikátor jejich stavu a v širším kontextu i stavu okolní krajiny. Dalším cílem je také zahájení budování informační platformy pro nalezení vhodného managementu s cílem zachovat resp. navrátit ohrožené druhy vodního hmyzu do české krajiny, jakým je například vzácný a ohrožený potápník dvojčárý (Graphoderus bilineatus).

Dosavadní výstupy aktivity za řešitele RNDr. Ing. Vojtěcha Koláře:


Českobudějovický denik.cz:  Jak Calla chránila pískovny v roce 2020