Vítejte na stránkách programu Záchrana a obnova krajiny, který je součástí výzkumného programu Strategie AV 21.
Slide Background
Program Záchrana a obnova krajiny je rozdělen do tří bloků sledujících jednotlivé managementové kroky, které umožňují smysluplné užívání a případnou obnovu krajiny.
Velice důležitým faktorem a indikátorem kvality života je neodmyslitelně i krajina, ve které žijeme. V současné době je krajina více než kdy dřív ovlivňována narůstajícím počtem antropogenních vlivů, které svým neustálým tlakem významně ovlivňují její fungování. Program Záchrana a obnova krajiny je tvořen takovými projekty, které se snaží pochopit environmentální souvztažnosti antropogenního působení člověka na krajinu. Předmětem programu je identifikování možných budoucích hrozeb pro fungování naší krajiny, nalezení udržitelných způsobů užívání krajiny a konečně pak rozvoj metod použitelných pro obnovu poškozené krajiny. Tento soubor témat přináší ucelený komplexní soubor řešení nejpalčivějších problémů naší současné krajiny, a může přispět k dlouhodobému zajišťování ekosystémových služeb nezbytných pro fungování lidské společnosti.
„Na tématu rybožravého ledňáčka říčního jsem v minulém roce s otcem† velmi intenzivně pracoval, opravdu zcela extrémně mi pomohl s řešením aktivity. Bez jeho odborné i fyzické pomoci v terénu i při vyhodnocování sesbíraných dat by aktivita zdaleka nemohla vykazovat tolik výsledků a výstupů. Za veškerou obětavou podporu a pomoc mu patří můj veliký dík!“ Doc. RNDr. Martin Čech, Ph.D.
Domácí mazlíčci, jako jsou morčata nebo ježci, jistě potěší, ale mohou být také zdrojem kožních infekcí. Jaká rizika představují pro děti, které si s nimi nejvíc hrají?
Zachumlejte se do deky a poslechněte si naši kolegyni Adélu Wennrich, odbornici na dermatofyty na Spotify, YouTube nebo na webu AV.
Nové houbové patogeny se v Evropě objevují častěji a vědci se je snaží co nejrychleji zmapovat. Ukazuje se, že některé přicházejí z nečekaných míst — od domácích mazlíčků i volně žijících zvířat. Moderní výzkum odhaluje druhy, které medicína dosud vůbec neznala, a přináší nové pohledy na to, jak se houby v přírodě chovají. Vědci zkoumají, jak tyto organismy vznikají, šíří se a jak jim můžeme porozumět dřív, než způsobí problémy. Článek nabízí fascinující pohled do zákulisí týmu, který jde houbovým nemocem „po stopách“.
Foto: Miroslav Kolařík
Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně za podpory Strategie AV 21, publikoval v únorovém čísle časopisu Vesmír článek na velmi aktuální téma, kterým jsou prvky vzácných zemin. Na příkladu teorií vedeného vývoje materiálů dokazuje, že tyto prvky lze v některých materiálech nahradit jinými, které jsou nejen dostupnější, ale jejich získání znamená také mnohem menší ekologickou zátěž.
