Vítejte na stránkách programu Záchrana a obnova krajiny, který je součástí výzkumného programu Strategie AV 21.
Slide Background
Program Záchrana a obnova krajiny je rozdělen do tří bloků sledujících jednotlivé managementové kroky, které umožňují smysluplné užívání a případnou obnovu krajiny.
Velice důležitým faktorem a indikátorem kvality života je neodmyslitelně i krajina, ve které žijeme. V současné době je krajina více než kdy dřív ovlivňována narůstajícím počtem antropogenních vlivů, které svým neustálým tlakem významně ovlivňují její fungování. Program Záchrana a obnova krajiny je tvořen takovými projekty, které se snaží pochopit environmentální souvztažnosti antropogenního působení člověka na krajinu. Předmětem programu je identifikování možných budoucích hrozeb pro fungování naší krajiny, nalezení udržitelných způsobů užívání krajiny a konečně pak rozvoj metod použitelných pro obnovu poškozené krajiny. Tento soubor témat přináší ucelený komplexní soubor řešení nejpalčivějších problémů naší současné krajiny, a může přispět k dlouhodobému zajišťování ekosystémových služeb nezbytných pro fungování lidské společnosti.
„Na tématu rybožravého ledňáčka říčního jsem v minulém roce s otcem† velmi intenzivně pracoval, opravdu zcela extrémně mi pomohl s řešením aktivity. Bez jeho odborné i fyzické pomoci v terénu i při vyhodnocování sesbíraných dat by aktivita zdaleka nemohla vykazovat tolik výsledků a výstupů. Za veškerou obětavou podporu a pomoc mu patří můj veliký dík!“ Doc. RNDr. Martin Čech, Ph.D.
Neinvazivní průzkum materiálů a technologie dekorování antických nádob ve vztahu k jejich původu byl náplní intenzivního výzkumu Vojtěcha Šupity, studenta Přírodovědecké fakulty UK v Praze, v úzké spolupráci s vědci z Laboratoře ALMA Ústavu anorganické chemie AVČR, v.v.i. Jedna z nejpůsobivějších produkcí řecké antické keramiky v období 5.-3. st. př.n.l. je přisuzována dílnám v oblasti tzv. Velkého Řecka (jižní Itálie a Sicílie). Jihoitalské nádoby, navazující na slavnou (a značně probádanou) atickou produkci černofigurové a později červenofigurové keramiky, byly vyráběny v apulském, kampánském a lukánském regionu. Materiály a technologie jejich dekorování však nejsou zdaleka prostudovány, vazby materiálů na lokální či vzdálené zdroje surovin nejsou známy. Ve spolupráci s ÚKAR FF UK, který vlastní sbírku antických nádob, bylo vybráno 11 nádob zmíněných jihoitalských produkcí k charakterizaci materiálů použitých pro jejich dekorování. Výsledky naznačují, že došlo k přizpůsobení technologie aplikace černého listru a k jisté ekonomizaci celého procesu, kdy nebylo dosahováno vysokých teplot výpalu. Na základě úspěšně obhájené bakalářské práce chystáme vědecký článek. Vážíme si přínosné mezioborové spolupráce tří pracovišť – Ústavu anorganické chemie AV ČR, v.v.i., Přírodovědecké fakultou Univerzity Karlovy a Filosofické fakultou Univerzity Karlovy.
Léčiva, která se dostávají do životního prostředí, představují vážný problém. I ve stopových koncentracích mohou nepříznivě ovlivnit vodní organismy a lidské zdraví. Běžné čistírny odpadních vod však nedokážou tyto látky účinně odstraňovat. Vědci z Ústavu anorganické chemie AV ČR ve spolupráci s partnery proto vyvinuli nový kompozitní materiál, který rozkládá farmaceutické znečištění nejen za UV-A světla, ale i ve tmě – bez potřeby dodatečné energie. Tento tzv. „duální“ katalyzátor kombinuje oxidy mědi, manganu a titanu. Jeho struktura umožňuje probíhání dvou rozdílných degradačních mechanismů: ve světle se aktivuje klasická fotokatalýza s tvorbou reaktivních radikálů, zatímco ve tmě se spouští redoxní procesy využívající kyslík vázaný v krystalové mřížce materiálu. Unikátní je také schopnost tohoto systému zajišťovat průběžnou regeneraci aktivních složek. Modelovou znečišťující látkou byl v této studii diclofenac – běžně užívané analgetikum, které patří mezi nejčastěji detekované farmaceutické kontaminanty v životním prostředí. Nový materiál dokázal tuto látku účinně rozložit během několika desítek minut.
Výsledky byly publikovány v prestižním časopise Catalysis Science & Technology a podtrhují potenciál inteligentních katalyzátorů pro udržitelné čištění vody: Gloria I. et al., Dual-mode catalytic degradation of diclofenac by copper oxide-modified TiO2/MnOx composites: insights from dark and UV-A activation, Catalysis Science and Technology (2025) (https://pubs.rsc.org/en/Content/ArticleLanding/2025/CY/D4CY01400F#!divAbstract)
Ve středu 28. května 2025 se Modrá posluchárna Karolina zcela zaplnila při výjimečné události – veřejné přednášce profesora Kipa S. Thorna, nositele Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln. Thorne poutavě představil zákulisí relativistické fyziky – od Velkého třesku, černých děr a kvantových fluktuací až po gravitační vlny, hypotetické červí díry a cestování časem.
